Jakákoliv diskuse je zbytečná a argumentace jen ztrátou času

Poznání Boha je možné mimo uzavřený systém hmoty a času, tedy ve sféře, ve které se nemůže nikdy nacházet ten, kdo v ni nevěří. Je to jako v té známé Platónově jeskyni. Pokud budu sedět uvnitř, zírat na stínohry a hledat zákonitosti v jejich vztazích, můžu v tom dosáhnout dokonalosti, ale k tomu, abych viděl slunce a vdechl čerstvý vzduch louky, se musím zvednout, otočit se a vyjít ven. Když budu tvrdit, že žádné slunce a louka neexistují, že je to jen výmysl a pověra, nemá smysl žádná argumentace toho, kdo se zvenku do jeskyně vrátí a vypráví, co viděl. Krok musí učinit sám ten sedící v jeskyni, vědomě a dobrovolně. Kdyby ho násilím vynesli, vrátí se zpět a bude si stěžovat na násilí a to, co viděl, bude pokládat za halucinace.

Argumentace, pokud ji někdo slyší

A Vy jste tam byl, někde mimo hmotu a čas? Nebo tomu jen věříte?

Nikdo neví se stoprocentní jistotou, že Bůh existuje. Kdyby to věděl přestane potřebovat víru.

Nikdo neví se stoprocentní jistotou, že Bůh neexistuje, musel by se podívat a propátrat vše i mimo náš Vesmír.

Pro slušného, nic si nenalhávajícího člověka existuje zatím jen jediná slušná odpověď na otázku existence Boha.

NEVÍM.

Skúsim vám tú vetu

vysvetliť, keď jej nerozumiete. Je to jednoducho tak, že mnohí veriaci sú iba vágni deisti, aj keď si to o sebe nemyslia. Nie je v tom žiadne protirečenie.