Podle vizualizace je to rozhodně příklad citlivějšího přístupu než novostavba na rohu Václaváku a Opletalovy, kvůli které se má bourat krásný neoklasicistní palác. Projekt sjednocuje ústí Revoluční na most, nový dům ladí s protějším atd. Ale bourat kvůli tomu neorenesanční činžák? Při vší úctě, ale člověk, který při svém vzdělání napíše do posudku, že památka 19. století, byť po přestavbách, je "zcela bezcenná", není asi na svém místě. I když ten dům nemá unikátní architekturu, je cenný jako dokument své doby a stavební kámen toho, co činí Prahu Prahou. Historizující stavby 19. století vytvářejí charakter celých pražských čtvrtí, jejich hodnota spočívá právě v tom, že je jich hodně, že se opakují, že dávají jednotný styl dané lokalitě.