hm

Jediná cesta je kompletní změna legislativy, týkající se autorských práv vycházející z dnešní "doby elektronické".

A jeden z prvních kroků by mělo být, zrušení "výpalného" od OSA, která na základě presumpce viny, vybírá z datových nosičů "daň", za možnost jejich "hypotetického zneužití" v případě autorských práv.

Pokus o hysterii, neschopnost, alibizmus, nebo co?

Nejsem právník, ale jsem dost blízko, abych mohl vyjádřit svůj názor. To, co se skutečně nedá, je na takovém porušení obohatit státní rozpočet jinak, než na soudním poplatku.

Sankce je stanovena v paragrafu 40 zákona 121/2000 Sb., Autorský zákon. Nositel práv k dílu dostane DVOJNÁSOBEK částky za poskytnutí licence k šíření, tedy POPRVÉ za licenci jako by byla koupena a PODRUHÉ odškodnění/pokutu za to, že konkrétní licence nebyla zakoupena. Výše je počet stažení krát cena licence na jedno užití. Samo šíření lze prokázat. Co přesně bylo šířeno možná taky. Ale třeba počet stažení už snadno a přesně nemusí jít určit jinak, než jako minimum.

Další škodou je ušlý zisk na nosičích ve prospěch distributora, který byl takovým jednáním poškozen. Tedy kolik lidí z těch stažení následně nepřišlo do kina, nepodívalo se v televizi na reklamy, nekoupilo CD/DVD/kazetu/flashku ve stánku na nádraží. Není to exaktní? Není přesné? Nelze prokázat? A jsi tedy vlastně poškozený?

Tak v čem je tedy problém?

Re: Pokus o hysterii, neschopnost, alibizmus, nebo co?

tady systém asi přepsal cizí příspěvek...

Způsoby výpočtů vzniklé škody

jsou tragikomické. Lítá to z extrému do extrému. Někdy je podnikateli jako ušlá ztráta vyplacen celý hrubý výnos, který je extrapolován z minulosti a nebere vůbec v úvahu náklady nutné k dosažení tohoto výnosu tržeb), jindy zase v rozpacích dojdou k nule, jako tady.

IMHO je to vždy nefér a nejblíže se realitě blíží v případech nelegálního užívání udělat průměr, tedy kolik měsíčně utratí za kino + kupovaná DVD občan ČR produktivního věku a toto stanovit jako náhradu distributorům.

Prostý aritmetický násobek je kravina, stejně jako beztrestnost prosazovaná šílenci, jako je Balcar.

Re: Způsoby výpočtů vzniklé škody

Vy jste Balcarův příspěvek prostě nepochopil.

Celá věc je absurdní, jakmile

někdo PRODÁ dílo televizi a ta je odvysílá, je už "veřejným majetkem," protože dotyčný souhlasil s tím, že se objeví ve veřejném prostoru. Když si ho chce nechat, ať to do televize nedává, je to jejich volba. Notabene, když dostávají peníze za NENAHRANÉ nosiče, tiskárny atd. atd., což lze ospravedlnit JEDINĚ tím, že si na to lidé nahrávají jejich filmy!!!

Je naprosto nepřípustné zasahovat do práv občanů tím, že se bude sledovat, zda si pořídí z televize nahrávku a někomu ji nechají zkopírovat. To lze praktikovat jen v totalitním státě pod dozorem Velkého bratra!

Podle představ OSA je zločinec třeba i pracovník UPC, který zákazníkovi ukáže, jak si má program z televize nahrát!

Prostě nelze chleba sníst a zároveň ho mít!

Re: Celá věc je absurdní, jakmile

proboha, přece nejde o nahrávky dávno uvolněných filmů z TV.

Že by konečně?

Konečně soudy přišly na to, že jsou to naprosto nereálné neprokazatelné hypotetické škody vycané z prstů právníků autorských organizací. 

Na OSA doufám taky dojde se žalobou ČPS za nezákonný výběr autorských poplatků z hardwaru používaného v podnikovém segmentu, kde nemůže sloužit k pořizování kopií pro osobní potřebu.