Jo, jo, současná generace je pro praktický život jen těžko využitelná. Z vlastních zkušeností vím, že ženy, které se hlásí k policii, na tom bývají lépe, než muži. Nad tím by se měli zamyslet ti současní mamánci, povětšinou hošíci s nadváhou, uslintaní, neschopní si uvařit i čaj. Nemluvě o tom, že bez maminky by se pomalu ani nevys..li, protože kdo by jim utřel zadeček. A to, že jim schází vojna, mohu jen a jen podepsat.

Nezobecňoval bych. Zlí jazykové říkají, že pan Tržil bydlel téměř do svých 40 let s maminkou a sestrou. A kam to dotáhl.

To, že Tržil žil do 40 let s maminkou a sestrou, ještě neznamená, že je "mamánek " ! Vím o čem mluvím, neboť jsem jednoho "mamánka " vyženil v druhém manželství. Tržil asi dlouho studoval a mohl být často překládán.

Zrušenie povinnej vojenskej služby bola obrovská hlúposť. Nemuselo sa chodiť na 2 roky - 9 mesiacov by úplne stačilo.

Hovoril mi jeden chlapík z Čiech, že on vo firme zamestnáva radšej starších mužov po 40-ke, ktorí ešte stihli absolvovať "vojnu", ako mladíkov bez tejto skúsenosti.

Vojna bola síce pakáreň, ale človek sa tam aspoň naučil akému-takému zmyslu pre poriadok a povinnosti. A naučil sa počúvať a chápať príkazy nadriadených.

Je to na prvý pohľad nezmysel, ale veľa mladých ľudí má zmysel pochopiť, čo vlastne od nich šéf chce. Nie že by nerozumeli jazyku, len akosi nevedia pochopiť, aký je praktický význam tých slov.

V takom Izraeli je pre mladého človeka absencia vojenskej služby obrovským hendikepom. Okrem iného je veľmi ťažko zamestnateľný. Odporúčam prečítať si o tom knižku "Start up nation". Veľmi poučné...

Nu, podívejte se na to z jiné strany. Takový řemeslník či ajťák založí firmu/živnost, nebo se umístí "do závislé činnosti". Vý ho na 3/4 roku naženete někam "bigošit" k "furťákům". Jaká bude jeho finanční refundace a od koho? Jaký "pfrpflégung a léhnung" jemu, firmě či jeho zaměstnavateli? A pak mundůr, bagančata a přilbici, včetně zbraní a patron? Víte, vojna z našince neudělala z kluka chlapa (dnes ze slečinek ženy), pouze zašíváka, ulejváka a vychcánka (také škola života). Ty dva magacíny za dva roky "kratkymi davkami pal", tedy nějakých 60 kousků, to vybouchám v civilu na střelnici za 20 minut, ale za své. A subordinance? Nu, v armádě kvete kouzelná blbost, i blbej rozkaz musíš splnit, teprve, když to přežiješ, stěžuj si na tu blbost. Vetšinou marně, i blbost je rozkazem, taková je armáda a její realita (je mi 65, to na dokreslení mého názoru). Mluvím ale o ZVS, žoldáci v AČR jsou smluvní, nikolivěk povinní dle branného zákona. Kde na to vzít prachy, ptám se?