vždyt i sám život je jedna velká sranda, no né, lidi? :)

Existují ovšem i lidi, kteří nám tu pohodu a srandu se snaží znepříjemnit. Tak jim to snažení znepříjemněme, ne? Aby to bylo 1:1.....Vše musí být v rovnováze...

Něco  mi říká, že pokud jde o ty personální agentury, jedná se o kolosální podvod, předstírání a cucání peněz ve velkém rozměru. Mohu se mýliet, ale tvrzení, že v IT po čtyřicítce je pozdě je jen pitomý mainstreamový předsudek žel díky médiím má zajištěný dlouhý a spokojený život na úkor těch, kteří se snaží najít zaměstnání dle své kvalifikace

Byl jsem od roku 1985 u základů počítačů u nás. Obsluhoval jsem ten velký sálový počítač s asi 10 páskovými mechanikami. Pro ty ženský nahoře, co měly u sebe ty starý německý Robotrony. To bylo krásný, vždy jeden z nás tam zůstal na střídání a ostatní v 10 jsme stáli u Josífka u hospody. Telefon výčepák samozřejmě že měl na nás do podniku, kdyby byl výpadek či co, 5 minut odtamtud. Tehdá začínal MS-DOS, to byla pak velká sláva, klasický PC, ručně psané příkazy, počítání ploten, hlaviček, a vylezla vám celková kapacita disku. Jenže při výměně HDD jste si musel všimnout právě těch počtu ploten, hlaviček, a natukat ručně do BIOSU tyhle hodnoty. Pokud nesouhasily, HDD svině mlčel. Tak znova....:-) Dneska si to vočuchá všecko samo. No a když bylo jednou školení na PC, taky ty příkazy MS-DOS mi daly taky zabrat.

Vážení spoludiskutující, věc zaměstanosti má mnoho rozměrů. Zkušenosti mé maličkosti, obor IT, věk bohužel už "přes pade" říkají, že ač je hlad po odbornících, věk je zde silně diskriminačním faktorem. Navíc spoustu inzerátů je klamavých, personální agentury většinou nikoho nehledají. Osobně jsem byl na několika pohovorech, vše vypadalo skvěle. Poté mi ovšem personalistka zavolala, že firma údajně místo obsazovat nebude, no a po týdnu se skvěl kýžený inzerát opět na stejném místě, záhada což ? Někde něco smrdí. Recept na úspěch bude nejspíš tento : Obrň se trpělivostí, eliminuj agentury, vyhledej si sám příslušné firmy a ty potom  oslov. Nepodléhej depresi, pochybnostem a zkoušej.. Přeji všem krásný den.

A hlavně - všude zveřejnuj přímo jmenovitě plnym jménem na plný pecky vše, co máš od té agentury v ruce. Pozor - vše musíš mít v ruce na papíře. Pak na tebe právníci absolutně a totálně nemůžou. Zveřejnovat jejich praktiky je základní právo občana, podpořené Ústavou.

Ten nejzákladnější hnací motor tržní ekonomiky je vysoká koupěschopnost daňových poplatníků, toho jediného příjmu do státní kasy, žádný jiný příjem státní kasa, ale ani firmy, nemají. Za první republiky byl na každym rohu živnostník. Ale tady je snaha stavět supermarkety, kde zboží kdovíjak dlouho leží, místo toho aby to dali na podporu drobného podnikání, kde živnostník to má každý den čerstvé. Ale když se někdo rozhodne podnikat, s hrůzou zjistí, co vše musí odvádět, takže ho to od podnikání odradí. Plíživá snaha vrátit to k centrálnímu plánování a cílená likvidace drobných živnostníků.

Máme po Bulharsku a Rumunsku třetí nejhorší poměr daně/platy/ceny.

Podle mě je problém jinde, v nízké koupěschopnosti lidí. Zaměstnavatel nemůže vydělat, když to, co prodává, nemůžou lidi koupit. Pak je jasné, že se snaží šetřit, kde se dá. Prachy se musí točit, a čím rychleji, tím líp, páč tím dělají peníze další, a vytváří další pracovní místa. Jenže u nás jsou třetí nejvyšší daně z EU spolu s pátými nejnižšími platy. Náš daňový systém sám brzdí rychlost oběhu peněz. Když člověk dá třetinu výplaty na daně, těžko může dát někomu vydělat. To pak úzce souvisí se zaměstnaností.

Další věc je ta, proč když lidi 50+ nikdo nechce, proč je tedy nedají do důchodu? Lidi 50+ do důchodu živoří. Odměna za to, že celý život dělali. A to chtějí pořád zvyšovat důchodový věk. Asi si myslí, že nejlepší by bylo lidi 50+ odstřelit...

K věku vůbec není třeba přihlížet. Stačí uchazeče protáhnout assessment centrem (testování se může protáhnout do pozdních odpoledních hodin). Pro přijaté uchazeče pak uspořádat nějaký vhodný teambuilding po několik následujících nocí. Geronti pak už zůstanou doma, v klidu budou čekat na důchod a přestanou otravovat personalisty.

Majitel firmy by si měl diskriminovat jak chce. Je to jeho firma a nikdo mu nemůže nařizovat, jak si ji provozuje. Zákaz diskriminace v soukromých firmách je socialistická zhovadilost.

Jako ironie vynikající..

A ještě k věku: Optimální je přece kombinace mladých a starých. Každá skupina má své plusy a mínusy. Je řada oborů, kde právě zkušenosti včetně zkušeností životních a rozvážného jednání jsou k nezaplacení. Na druhé straně: Mladí bývají počítačově gramotnější, rychlejší, flexibilnější. Za mého mládí byla oddělení kádrové a personální práce, často šlo o oddělení neoblíbená, ba odporná (svázaná s STB) a v inzerátech bývala doložka: "kádrové předpoklady nutné" (tj. členství v KSČ). Dnes jsme z KPP udělali HR a často je to stejný humus v bledě modrém. Jen místo kádrových předpokladů máme "znalost angličtiny slovem a písmem" (a to i na posty, kde stačí umět "hallo", "sit down, please"), inzeráty jsme zamořili výrazy typu "tah na branku", "odolný vůči stresu", "schopnost čelit výzvám" - jsou to stejné floskule, jen v jiném hávu, jako před r. 1989. A často o vás rozhodují, stejně jako kdysi, lidé, jejichž znalosti a IQ = hodnoty blízké nule.

I když by se mne diskriminace z důvodu věku týkat mohla, přesto si myslím, že by se do životopisu uvádět měl. Zrovna tak nepokládám za diskriminující, když zaměstnavatel odmítne přijmout matku od dvou malých dětí, nemá-li zajištěné jejich hlídání. U soukromé firmy se pak může stát, že dotyčná je s dětmi stále doma, její práci nemá kdo udělat a výsledkem je, že celá firma kvůli tomu půjde "do kopru". Zvláště u malých firem (v takových jsem třeba pracoval) je každá nemoc, nepřítomnost atd. docela závažný problém. A k věku? Pamatuji se na kreslený vtip z doby přestavby: V "lechtivém" baru sedí u pultu dva pánové a obsluhují je  vrásčité stařeny s povadlými prsy, které mají něco jako tanga a zaječí uši na prořídlých vlasech. Text: "Na všechno jdeme nějak blbě".

Muset v životopise tajit svůj věk  je  ponižující. Krom toho na prvnímpohovoru předložíte občanský průkaz, kde je napsáno vaše datum narození. Mimo to všichni znají všechny, takže než dorazíte na první vážnější pracovní pohovor, mohou o vás znát nejen datum narození, ale i mnoho jiných osobních údajů. Pohovory jen tak pro byznys nějakých perzonálních kočiček, to je samozřejmě jiná kapitola.