Nadpis je sice úderný, ale jinak je to o ničem. Osobně je mi úplně jedno, jestli kdejaký hazardér si rozbije držku. Líto je mi jen lidí, kteří mají profesi, při které pomáhají ostatním nebo vykonávají veřejně prospěšnou profesi, přitom riskují své životy a mnohdy za to zaplatí cenou nejvyšší. O těch ale pisálkové nepíší, protože nejsou známí.

Myslím, že jeho malé děti potřebují tátu živého než mrtvého na fotkách a s trofejemi ve vitrínce.

To jsou závažné otázky, co kladete. Možná to není vždy tak povrchní, jak si myslíte, ale souvisí to se smyslem života a jeho hledáním.