Rakousko prochází stejným procesem jako i ostatní státy na světě. Občané seznávají, že k tomu, aby si mohli vládnout, nepotřebují žádné prostředníky typu politických stran. Např. u nás se odvracejí od politických stran a upínají své tužby k občanským hnutím. Tam, kde ona hnutí nejsou a nebo jsou slabá (nevolitelná) rostou preference, novináři potupně nazývaných, t.zv. extrémních stran. Hloupě nazývaných, protože jakýkoliv extrém musí nutně být na okraji, musí být výraznou menšinou. Jakmile se však preference těchto stran blíží ve většinových volbách polovině, nejedná se o žádný extrém, ale o naprosto legální požadavky a vůli občanů. Sice ne demokratickou (nadpoloviční), ale přece. Ono totiž půjde-li to tak dál, za nedlouhý čas se tato vůle občanů většinovou (demokratickou) stane.