Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

KAMBERSKÝ: Dítě, nebo křeček? Soud hájí zájmy nešťastného dítěte, nikoli matky

Příběh bratrů Michalákových je smutný, skoro až tragický. Ale přesto má, navzdory převažujícímu veřejnému mínění, takřka happyend. Kluci v raném dětství přišli o mámu a o tátu. Byli odtrženi od rodičů, dokonce jeden od druhého, sžívali se s novými pěstouny a zároveň neměli jasno, kam vlastně patří. V té vší bídě je dobrá jedna jediná věc: tahanice končí.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

17. 7. 2016 16:43

no, je to stejne, jako kdyz dá soud matko a otcovrahovi podminecny trest s oduvodnenim, ze musi byt shovivavy kdyz dotycny je sirotek. Vypovedet vsechny nory z cr!

0 0
možnosti

14. 7. 2016 11:07

Kdyby soudy hájily zájmy nešťastného dítěte, pak by je vrátily už před lety jejich rodičům, a to v nejkratším možném termínu. Kdyby soudy hájily zájmy nešťastného dítěte, pak by sourozence nerozdělovaly od sebe, nezakazovaly by jim mluvit jejich mateřštinou a umožnily jim styk s příbuznými, například prarodiči. Pokud má kamberský jiné tajné informace o případu, ať je zveřejní, pokud je nemá, ať nefabuluje. To jsou praktiky totalitní a Norsko už totalitou žije. Soudy nehájí ani děti ani rodiče ani rodinu, ale rozhodnutí úředníků, případně nestátní organizace.

0 0
možnosti

12. 7. 2016 22:25

Jako vždy Kamberský ! Kolik jste vychoval svých dětí, byl jste "někdy matkou" ??

0 0
možnosti

M. Truhlář

12. 7. 2016 19:28

Kamberský, to nemyslíš vážně, že ne? Ty si z náš děláš šoufky od druhé lahvinky Amundsen vodky, co? Nemám potřebu někomu nadávat, ale tvůj blábol jsem jako otec malé holčičky dočetl s vařící krví.

0 0
možnosti

M. Truhlář

12. 7. 2016 20:57

Půjčuji si z jiné diskuse, nejsem autorem, avšak *ebilitu Kamberského blábolu to ukazuje dostatečně: Zajímalo by mě, jak by norský soud řešil situaci, kdy by někdo unesl kojence a přišlo se na něj až po pěti letech. Podle logiky soudu by bylo v zájmu dítěte, aby zůstalo u únosce.

0 0
možnosti

12. 7. 2016 12:17

Pane Kamberský to myslíte vážně ? Nejlépe Vím to tu napsal už pan Nikoloki : tedy podle vaší logiky měly lidické děti zůstat v Německu !

0 0
možnosti

12. 7. 2016 10:02

Klasický příklad úřednické zvůle jednoho státu a naopak neschopnosti našich úřadů!Roztrhnout sourozence a dát je na převýchovu do cizích rodin?V cizí zemi,nutit je k zapomenutí rodného jazyka,svých prarodičů a dalších příbuzných?Byli a jsou ti nešťastní kluci občany České republiky?Takové otázky má pokládat novinář a ne se zabývat tím coby se,kdyby se a podobně.Recipročně zavřít do výchovných ústavů norské pubertální opilce,za stejných podmínek,jako ty hochy.Tedy zákaz mluvit,číst,psát norsky,zákaz styku s rodinou,V tomto vidím nejhorší zvěrstvo toho barnevernetu!Naše úřady nepodnikly nic pro tyto děti,jako pro občany českého státu.

0 0
možnosti

M. Nová

12. 7. 2016 9:27

Pěstouni Denise a Davídka se jich jednoduše zeptali: chcete se nadále stýkat s tou hnusnou Evou, která je zlá a jenom vám škodí? Odpověd: jasně že ne!

0 0
možnosti

M. Nová

12. 7. 2016 9:24

V Rakousku žije jedna Španělka jménem Estibaliz Carranza, dvojnásobná vražedkyně, odsouzená na doživotí. Zavraždila dva chlapy, s kterými žila, poté je rozřezala na kusy, a zalila do betonu ve sklepě. Chytli ji a ona ve vězení porodila dítě. Jelikož odborníci usoudili, že by mohla být pro dítě nebezpečná, dali ho do péče její matky ve Španělsku. Ta dnes pravidelně do Rakouska s dítětem jezdí a vražedkyně ho může vídat. V Rakousku totiž nemají Barnevernet, tak tam nikoho nenapadlo, že matka nic neznamená a děti vlastní stát. Zřejně nejsou tak pokrokoví, nebo spíše tak zvrácení jako v Norsku.

0 0
možnosti

P. Dostál

12. 7. 2016 9:07

Stejný postup, tedy problém protahovat tak dlouho, až soud dospěje k názoru, že dítě už k dotyčnému nemá vztah, se používá i u nás ve sporech o děti, to není norská specialita. Tak teď pomiňme kroky sociálky a položme si otázku, zda je argumentace soudu (a pana Kamberského) správná.

Soud mohl rozhodnout na základě "nároku" na dítě - jako by bylo křeček. Tedy že buď byly děti odebrány po právu, nebo že děti jsou státní a stát se rozhodl je předat jiné rodině. Pokud by norské zákony něco takového umožňovaly, měli by pravdu ti, co mluví o dodržování zákonů hostitelské země. Nicméně to zřejmě nejde ani v Norsku, nejspíš proto, že je vázáno stejnými úmluvami jako my.

Soud tedy rozhodl na základě zájmu dětí. Jenže tady jsme se ze hry s nulovým součtem (patřit mohou jen jedné straně) přesunuli do skutečného světa, kde je mnoho možností mezi. Zájmem dítěte mohu argumentovat jen tehdy, pokud se ho pokusím najít. Naše zákony ( v zájmu dítěte) přikazují seznámit do sedmi let děti s tím, že jsou a

0 0
možnosti

A. Nikoloki

12. 7. 2016 8:47

Takže jsme se de facto dověděli, že pro "převychovávané" lidické děti by bylo bývalo nejlepší, kdyby zůstaly v německých rodinách a nebyly vraceny zpět k omylem přeživším matkám ... Dělá se mi z Vás nevolno.

0 0
možnosti

12. 7. 2016 12:16

Přesně tak. Pan Kamberský by byl dobrým úředníkem na Orwellově ministerstvu Pravdy.

0 0
možnosti