Naše zlatá Věrka stejně bude zářit navždy.

Jeden z krásných rozhovorů s Věrou Čáslavskou (21. srpna 2008)....

http://zpravy.idnes.cz/v-bratrove-smrti-ma-prsty-stb-rika-vera-caslavska-f7k-/domaci.aspx?c=A080820_073135_domaci_lpo

Za hodinu třicet lidí? Bože a co chcete? Na to, abych zavzpomínal na paní Čáslavskou, nemusím jezdit do nějakého podělaného obchoďáku v centru plném rusáků a číňanů.)

Jen vzkaz pro některé přispěvatele: nemusíte mít rádi kulty, ani já je nemiluji. Nemusíte mít rádi paní Čáslavskou, i mně byla celý život celkem lhostejná, v roce 68 mi byly čtyři roky a potom o ní moc slyšet nebylo. Každopádně byste mohli projevit alespoň elementární úctu k mrtvé, která dosáhla víc, než většina z nás, ale také si prožila svoje peklo, a nekydat na ni ty věci, co máte v hlavě.

Díky, napsal jste to za mne.)

V Quadriu nejde o připomenutí Čáslavské, je to komerční záležitost. Fanouškovská zóna v obchodním centru je reklamní akce.

Přesně.)

Tady se zase sešla Zemanovská lůza a šmejdi. Všichni pod anonymním nickem, což znamená zbabělci, udavači a bolševici. Hlavně všal osoby, co budou horovat i pro islám, kdy se náhodou něco na chvíli změnilo. A po jejich porážce budou ti nejaktivnější bojovníci za jejich vraždění. Část českého národa je fakt po hranou slušnosti, čestnosti, úcty a pokory.

Teď by se mohli vyřádit u Uzbeka Karimova. Tam ale asi budou ronit slzy za totalitního soudruha!

No jo, ale v národním dívadle budou prej dávat novou komedii, Čáslavská na odchodu podle vzoru Havlova odcházení! Tak netlačte se všichni!

Na úvod zazní příjezd komediantů z Prodanky a nakonec sbor Proč bychom se netěšili, když nám pánbů zdraví dá.

Lidi zřejmě zajímá víc budoucnost, než minulost. A to je špatně?

Ne nadarmo se říká, že národ, který nezná svoji minulost, je nucen si ji zopakovat!

a jéje někdo by se zase rád rochnil v minulosti a ted se diví,že reakce je vlažná....je to správné,když si lidé žijou vlastní život a nenechají se zatahovat do politických šarvátek....čobolové už dali najevo,že je mrzí,že ta čáslavská nebyla vlastně slovenka.

Kdyby Věra Čáslavská byla Gruzínka nebo z Dagestánu, tak by i ta nejmladší generace věděla co pro svojí zemi dokázala a na pietních místech by se dnes její památce ukláněli děti, rodiče i prarodiče.

A co teprve kdyby byla ze Severní Koreje. To by bylo pláče a naříkání a květin a uklánění. Děti, rodiče, prarodiče, tetičky, strýcové, psi, kočičky ... dokonce by se objevila na její počest dvojitá duha, skládaly by se opery ... Ale u nás? Prd. Mrskne se nějaká kniha tam, kam se chodí normálně kupovat mlíko a kvasnice.

Lidé mají prostě plnou řiť různých kultů osobnosti. Mladé to nezajímá a kavárnu se sluníčkáři jak vidno taky.

Ale hlavně myslím, že si lidé pamatují, jak si pos rala hruď tou milostí pro vraha svého manžela. To už jí nikdo neodpáře.