Před léty jsem se setkal s těžko uvěřitelným fenoménem, kdy neslyšící rodiče pod různými záminkami odmítali kochleární implantát pro své neslyšící dítě. Báli se, aby je příliš brzy "nepřerostlo", aby se jim neodcizilo. Prý toto odmítání není ojedinělé.

Je to sokujici, ale je to tak. Kdyz se nekdo rozhodne pro implantat, ostatni hlusi/neslysici jej maji za zradce. Tezko pochopitelne. Nedavno se mne jeden prodavac ptal, jestli to, co mam za usima, jsou procesoru k implantatu. A pry jeho dcera ho ma od tri let taky, ale nepouziva. To je zlocin. Kdyz nekdo neslysi od narozeni a pak najednou ano, asi to je sok. Ticho prece leci. Jenze zvuky nejsou jen stres, ale i informace. Hudba. Veta "Mam te rad" je nejkrasnejsi veta ve vsech jazycich. Cerna hodinka, kdy si lide povidaji, i kdyz na sebe nevidi, to jsou taky nadherne okamziky. Takze tady ten prodavac jako otec selhal na cele care. Ani jsme ho za to neserval. Neprekvapuje, ze pri rozhodovani o operaci se bere v potaz i pacientova rodina a jeji socialni inteligence. Pred par lety jsem v cekarne sledoval maleho kloucka. Choval se jako normalni trilete dite, cili tak trochu zlobil. Za kazdym uchem mel procesor, tim se lisil. Byla to radost ho sledovat.

Kochlearni implantat je reseni hluchoty. Vyzkouseno a tisice dekovnych dopisu.