Za bolševika se dalo jen chlastat. A někteří chlastali proti režimu.

To já zažil s kamarády jiné mejdany. Třeba otvírání keramické pece, kdy se hýřilo tři dny. Se džbánem na pivo jsme chodili do hospody a hospodská zuřila, že do něj vleze celý soudek a ona ho musí pro pořádek po jednom pivu do něj točit. Jindy jsme dělali domácí divadlo a v něm hráli živé obrazy. Jeden se náramně povedl. Byl to živý obraz Rudá záře nad Kladnem. Já dělal dělníka, co hrozí kapitalistovi kladivem. Nejvíc se povedla ta rudá záře, kterou stvárnil kamarád nad námi mávající červeným suknem, které jsme kdesi vyhrabali. Při tom divadle jsme konzumovali víno, nejspíš konzumní, protože se tehdy prodávala vína dvě - červené a bílé, všechno patok pochopitelně, žádný výběr z hroznů. Za komárů bylo tak nějak blíž mezi sebou. To dělal ten neustálý nepřítel třídních nepřátel, co s pomocí VB nejednou kontroloval, jestli chodíme pracovat a jsme občany. ;-))

Zapomnel jste na Sklepmistra, Ostravsky kahan a ty ctyri Tri musketyry;)

Víš kulové s přehazovačkou jak se pařilo.