"Ježíškovu armádu napsal Viliam Klimáček v roce 2013 přímo pro Divadlo Komedie a jeho herce. Hra dramaturgicky navazuje na linii nazvanou východní beznaděj, tentokrát však v poněkud vitálnějším, komediálnějším balení," říká dramaturgyně divadla Markéta Bidlasová. Klimáčkova komedie je podle ní zároveň vtipná, dojemná i mrazivě aktuální, lehkonohá i filozofující. "Je v ní Anděl zachránce, který nemá spojení a nedokáže zachraňovat. Malé osobní zpovědi, jichž jsme schopni jenom za nepochopitelně dlouhé jízdy v tunelu. Zázrak, který není řešením ničeho. Lidské smetí, které se nehodlá měnit, a hlavně nic po sobě uklízet. A úplně malinký kousek naděje na závěr. Kdyby to nebylo tolik k smíchu, bylo by to k pláči," dodává Bidlasová.
Z inscenace Ježíškova armáda
Svérázná vzpoura železničářů
Děj inscenace se odehrává v předvánočním čase ruší provoz na jedné malé železniční stanici. Řešení soukromé apokalypsy nabízí skupince železničářů příchozí cizinec, jímž je, jak lze postupně vytušit, Anděl nebeský. Skupinka se formuje v divadelní spolek, který vyráží do Vídně vyřešit své existenční problémy předváděním betlémského příběhu. Mírné komplikace se objevují už při konkursu na Pannu Marii, větší pak nastávají ve Vídni. Naši železničáři se vybarvují - alkoholismus, hříchy z minulosti, pokřivenost charakterů, sobectví, lenost a hloupost, to vše je třaskavý koktejl, který je završen malým zázrakem v přímém přenosu...
