Prostor hudebního baru Lucerna není ideálním místem pro klubové koncerty. Zvlášť v okamžiku, kdy jsou balkony určené jen pro VIP hosty a na vchodových dvěřích visí nápis "vyprodáno". To vše se 10. srpna 2010 stalo.
V dusném sále zrovna končí své vystoupení pražský DJ a producent Philip TBC. Od vydání alba Audible Thoughts si ho přestali zvát jen pořadatelé drum´n´bassových a breakbeatových večírků, jeho hudba je teď daleko rozkročenější. Aktuálně mezi dubstepem a hip hopem. A to přesně bylo před vystoupením DJe Shadowa potřeba.
V jedenáct večer se Philip do mikrofonu loučí a volá na pódium hlavní hvězdu. Joshe Davise aka DJe Shadowa. Na stage přicházejí zatím jen dva muži se svítilnami a kontrolují, jestli projektory správně promítají na kouli uprostřed pódia.
Zatím netuším, že je dutá a uvnitř je celý DJský pult i s technikou. Po dvaceti minutách začíná projekce. "Praho, jsi první, kdo uvidií novou show." Lidi tleskají, na pódium vchází muž v kšiltovce. Je to tu.
Josh Davis si bere mikrofon, vítá se s námi a doufá, že si koncert užijeme. A mizí uvnitř malé zeměkoule. Projektory začínají pracovat, koule bere podobu malé vesmírné lodi a odlétá na hodinu a půl dlouhý výšlap po roztodivných beatových stezkách.
Davis začíná hip-hopovou sekvencí, ale přes dubstepové útoky se dostává až k drum´n´bassu, u něhož zůstává po většinu vystoupení. A do toho stíhá vkládat tak úspěšné skladby jako Organ Donor či This Time. Po čtyřiceti minutách otáčí kouli východem k publiku a ohlašuje pár svých nových skladeb. Mezitím háže do davu jeden ze svých vinylů.
Jeho nová tvorba se už opět dostává do mezí "tradičního" hip-hopu. Ale jen na chvíli. "Děkuji, jste jedno z nejlepších publik, příští rok se chci vrátit." Davis zavírá kouli, mizí za projekcí a opět rozjíždí rychlé tempo. Pak vychází, podává si ruku se všemi v první řadě a mizí v šatně.
Vyprodaná Lucerna ho ale ještě jednou přitáhne nahoru. "Zahraju vám skladbu bez jediného beatu. Jsem sice hip-hopový producent, ale jsem otevřen všem žánrům." Tesknou klavírní melodii narušuje jen přesně mířený scratching. Dvacet minut přídavku končí stejnou skladbou, kterou začalo, Davis si opět podává ruce s davem a slibuje, že příští rok je v Česku zas.
Kromě toho, že DJ Shadow dokázal, že hip-hopový producent dokáže vkusně vstřebat všechny žánry taneční hudby, zabodoval i vizuální stránkou. Samotná projekce sice nebyla kdovíjak objevná, ale myšlenka toho, že nikdo vlastně neví, kde vzniká hudba, přelomová byla.
A chytrá elektronická hudba ustála i tuto zkoušku. I když si sice lidi nemůžou být stoprocentně jistí, kdo jim zrovna hraje, mohou nasávat jeho energii. Ale je otázkou, jestli by tímto testem prošla i muzika bez podpisu DJe Shadowa.
