Ale nejen to. Druhá planeta od Slunce se otáčí tak pomalu, že by komukoli z pozemšťanů, kdo by na Venuši přežil, připadal jeden den s ekvivalentem 243 dní na Zemi téměř nekonečný. A aby to bylo ještě horší, vědci zjistili, že den se na Venuši prodlužuje.
VenušeVenuše se v mnohém podobá Zemi. Má průměr 12 103 kilometrů, kolem Slunce oběhne za 225 dní, vzdálenost od Slunce má zhruba poloviční než Země. Od Země se liší hustou atmosférou s velmi odraznou horní vrstvou, která přispívá k jasnosti planety, překáží ale průzkumu jejího povrchu. Před prvními radarovými pozorováními nebyla známa ani perioda Venušiny rotace, která je dlouhá překvapivě 243 dní. Navíc Venuše jako jediná z planet rotuje v opačném směru, než v jakém obíhá kolem Slunce. Fyzikální podmínky na povrchu Venuše jsou vražedné: tlak téměř 90 atmosfér, teplota 425 stupňů Celsia a z hustých oblak občas prší kyselina sírová. |
Tým astronomů z Pařížské observatoře analyzoval údaje získané ze spektrometru z evropské sondy Venus Express. Toto zařízení s označením VIRTIS měří infračervené a viditelné světlo a používá se ke snímání povrchu planety pod hustou, vířící atmosférou. Astronomové byli překvapeni, když porovnali význačné body s posledním mapováním Venuše, které v letech 1990 až 1994 provedla americká sonda Magellan.
Ve stanovenou chvíli venušského dne byly sledované body o plných 20 kilometrů pozadu za místem, kde by měly být. Tým své pozorování opakoval znovu a znovu, aby se o něm ujistil.
"Po vyloučení možných chyb jsme přesvědčeni, že délka venušského dne se musela během 16 let změnit," uvedli vědci v tiskovém prohlášení. Podle jejich propočtu se během tohoto období venušský den prodloužil o šest a půl pozemské minuty.
"V astronomickém měřítku je to velká změna," uvedl výzkumník Pierre Drossart. Hypotéza astronomů je taková, že tření venušské atmosféry brzdí pohyb hmoty pod ní. Atmosférický tlak na Venuši je 92krát větší než na Zemi, což odpovídá pobytu pod vodou v hloubce více než 900 metrů.
Je tedy možné, že se Venuše nakonec úplně přestane otáčet, anebo se dokonce roztočí na opačnou stranu? "To je těžké říct s ohledem na to, že máme jen dvojí měření," uvedl Drossart. "Ale teoretické modely naznačují, že jde patrně jen o cyklický fenomén. Pokud atmosféra zrychlí, planeta zpomalí. Pak se energie obrátí v kyvadlovém efektu," dodal.
