Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Dnes bych to udělal jinak, říká kosmonaut Remek

Věda

  18:04
Gagarin lidem dokázal, že je možné létat do vesmíru, míní Vladimír Remek, který se v roce 1978 stal prvním československým kosmonautem. Nynější poslanec Evropského parlamentu odpověděl na otázky LN.

Vladimír Remek (vpravo) před svým kosmickým letem v roce 1978 foto: ČTK

LN Jak a kde jste se dozvěděl o letu Gagarina?
Velice dobře se na ten den dodnes pamatuji. Chodil jsem tehdy do sedmé třídy a bylo mi třináct. Mimořádnou zprávu rozhlasu nám tenkrát pustili přímo ve třídě a musím říci, že to pro mne byla ohromující událost. Měl jsem pocit, že let Jurije Gagarina je pro lidi tak významný, že by se mělo něco stát – že by se třeba na moment mohla zastavit celá planeta. Pochopitelně se nic takového nestalo, ale pro mne osobně to znamenalo velký impulz, protože o vesmír jsem se už zajímal. Chodil jsem v Brně, kde jsme tehdy bydleli, do astronomického kroužku při hvězdárně na Kraví hoře.

Čtěte také

LN Jak vás jeho let ovlivnil? Přispěl například k vašemu rozhodnutí stát se kosmonautem?
Určitě. Především i nám klukům s romantickými a dobrodružnými sny a plány bylo jasné, že se do vesmíru začalo opravdu létat. Gagarin lidem dokázal, že to je skutečně možné. A pro mne osobně to byl jeden z důležitých momentů při přemýšlení o tom, zda někdy v budoucnu být kosmonautem.

Pochopitelně to bylo v době, kdy jsem chodil na základní školu, ale potom moje následná rozhodnutí už na tento podnět, spojený s letem prvního člověka do vesmíru, více méně navazovala. Gagarin byl pilot, i další sovětští kosmonauti byli vybíráni z řad pilotů, tak jako i američtí astronauti. A protože i můj otec byl pilot, zákonitě mi připadalo, že by bylo dobré, abych také létal, protože se tím šance na splnění snu může zvýšit. A skutečně to potom tak i pokračovalo. Obrazně řečeno jsem měl příležitost reagovat na to, co konstatoval po přistání na Měsíci Neil Armstrong – "Gagarin nás všechny pozval do vesmíru..."

Vladimír Remek, kandidát KSČM

LN Je lepší letět v kosmu sám jako Gagarin, nebo ve dvou jako vy s Alexejem Gubarevem?
To, že Gagarin letěl do vesmíru jako první sám, vyplývalo ze situace i cíle, který měl. A tím bylo obletět zeměkouli a dokázat, že je pro člověka létání do vesmíru možné. Samozřejmě si myslím, že je lepší letět ve dvou nebo i ve vícečlenné posádce. Ne nadarmo se říká, že ve dvou se to lépe táhne... A my jsme s Alexejem Gubarevem spolupracovali velice dobře. Navíc vícečlenné posádky už plnily i další úkoly – například jako naše – spojovaly se i s kosmickými stanicemi. Ale jak první sovětské lety, tak lety amerických astronautů byly i kvůli technickým podmínkám jen misemi jednotlivců.

LN V čem se technicky lišil váš let od Gagarinova?
Technicky se lišil diametrálně. Gagarin letěl s cílem z dnešního pohledu jednodušším, prokázat, že člověk je schopen obletět zeměkouli, že může ovládat zařízení, se kterým se vydá do vesmíru. Náš cíl byl doletět k dlouhodobě obývané vesmírné stanici, spojit se s ní, plnit různé vědecké experimenty a poté se od stanice odpojit a přistát. Například právě to přistání už vyžadovalo zcela jiné technické vybavení, protože Jurij Gagarin přistával na padáku po katapultáži, zatímco za nás už se přistávalo v návratové kabině. Těch technických odlišností bylo mnohem víc.

Naše loď Sojuz byla na rozdíl od Vostoku nová koncepčně, konstrukce vycházela například i z potřeby spojit se s vesmírnou stanicí a opět odpojit pomocí speciálních zařízení, usnadňujících přibližování těles. Měli jsme bohatší vybavení – na rozdíl od Gagarina, který letěl pouhých 16 let po druhé světové válce, my jsme letěli dalších sedmnáct let po něm a za tu dobu technika poměrně pokročila. Ať už v komunikačních prostředcích pro periodické rádiové spojení (Gagarin mohl komunikovat jen velmi krátce) nebo například v oblečení. Gagarin byl po celou dobu obletu kolem Země ve skafandru, my jsme tento prostředek využívali jenom v krátkých úsecích letu, mimo jiné při startu a přistání.

LN Co byste se svými dnešními zkušenostmi udělal tenkrát během vašeho letu úplně jinak?
Mohl bych odpovědět, že po bitvě je každý generál. S dnešními zkušenostmi a znalostmi si pochopitelně umím představit, že bych něco mohl udělat jinak, ale museli jsme vycházet z tehdejší reality a podmínek. Tak jak náš let úspěšně proběhl, tak to ale asi mělo být – my jsme na něj byli připraveni s maximální mírou znalostí a zkušeností tehdy dosažitelných. A že tomu tak skutečně bylo, se potvrdilo tím, že jsme úkoly splnili a úspěšně jsme se vrátili na Zemi.

LN Proč si myslíte, že Rusové dělali s letem Gagarina takové tajnosti? Například oficiální zprávu vydali až po přistání.
Může se o tom spekulovat různě a říkat cokoli. Konec konců obě tehdy soupeřící strany, jak Sověti, tak Američané, "mlžily" kolem svých vesmírných projektů. Nechtěli pustit informace, které by konkurenci něco usnadnily nebo napověděly. I to určitě hrálo svou roli. Navíc si myslím, že to bylo i z opatrnosti něco nezakřiknout – neříká se taky u nás třeba "nechval dne před večerem"? Stejně mi to ale připadá naprosto podružné, zabývat se podobnými úvahami. V historii se na to nikdo neptá, tam už navždy zůstane zápis – první člověk ve vesmíru – Jurij Gagarin.