LN: Jak je možné, že v roce 2014 vyjde v recenzovaném časopise článek, který je recyklát (více čtěte ZDE), odkazuje na pouhých pět zdrojů převážně v češtině a všechny jsou z let 1981-1983?
Před čtrnácti dny bych vám řekl, že se nic takového stát v české vědě nemůže. Ale fakt žijeme v banánové republice. Tady je zjevně možné všechno.
LN: Zkusme to obráceně: pan Mitlöhner píše mimo jiné „s ohledem na prioritu zájmu společnosti na zdravé populaci povinnost přerušit těhotenství“. Nemá v něčem pravdu?
Rozhodnutí matky musí být vždy nadřazeno zájmům společnosti! Já nechci události nacismu a holokaustu nějak zneužívat. Ale faktem je, že přesně tyto debaty již má Evropa za sebou. Přesně takto to začalo: zdánlivě rozumnou starostí o „zdraví společnosti“, o to, že by se společnost těch nevhodnýchměla zbavit, a skončilo to šesti miliony mrtvých, kteří vyletěli komínem.
LN Je korektní z jednoho úletu jednoho šílence vyvozovat takové závěry?
Na známé konferenci ve Wannsee měla přes polovina účastníků titul doktor. Buď to byli doktoři medicíny nebo filozofie. Tato konference, kde se naplánovalo konečné řešení židovské otázky, trvala pouhých 90 minut, dobu jedné vysokoškolské přednášky.
LN: Chcete říct, že hrůzy nacismu nejsou šílenstvím jednoho člověka a jednoho národa, ale něco, co hrozí i jinde a jindy?
Všichni bychom byli strašně rádi, kdyby holokaust prováděli nějací řezníci, sadisti, psychopatologické osobnosti, lidé jiného druhu než my. Ale není to pravda. Prováděli to lidé jako my. Josef Mengele byl dokonce dvojnásobný doktor, medicíny a filozofie. Kdyby nebyla válka, tak portréty doktorů, kteří prováděli své experimenty, pravděpodobně zdobí auly našich fakult. V Auschwitzu člověk ztratí víru. Ne víru v Boha, ale víru v člověka. Tam se člověk nakloní do propasti lidství. Uvědomí si, jak chybělo malinko a byli bychom mezi oběťmi, ale daleko větší hrůza na vás padne z toho, jak chybělo malinko a byli bychom mezi vykonavateli. Po druhé válce se napřed všichni ptali: jak je možné, že toho byl nějaký národ schopen? Ale velmi brzy se otázka otočila: existuje vůbec nějaký národ, který by toho nebyl schopen?
LN: Takže říkáte, že jakmile začnete někoho vylučovat a určovat právo na život, otevíráte dveře...
Začínáte lebensunwertes Leben, životem nehodným života, pak si na mentálně postižených vyzkoušíte hromadné zabíjení. Přitom objevíte plyn jako nejhumánnější způsob zabíjení - tedy nikoli pro oběti, nýbrž pro obsluhu, aby netrávila celý pracovní den pícháním smrtících injekcí. Mimochodem - protesty, které nakonec zpomalí či až zastaví vybíjení mentálně postižených, nepřichází od lékařů, ale úplně odjinud. Lékaři a biologové neměli s nacismem problém. Konrad Lorenz, zakladatel etologie a skvělý biolog, byl vysoce postavený člen NSDAP. V roce 1937 byl počet lékařů - členů SS sedmkrát vyšší než počet členů jiných profesí.
LN: Ale Mitlöhner nechce, abychom zabíjeli takto postižené děti.
Cituji z jeho textu: Řešením by bylo „... stanovit možnost či dokonce s ohledem na prioritu zájmu společnosti na zdravé populaci povinnost přerušit těhotenství, když plod vykazuje vážné anomálie“. Pokud ustanovíte povinnost přerušit těhotenství, pak jsme v totalitě. Jakmile někoho začnete vylučovat a shledáte jeho život nehodný života, otvíráte pomalu, ale jistě brány Auschwitzu. A jak definovat „vážné anomálie“? Dnes to budou „zrůdy“, zítra třeba diabetici.
Celý rozhovor Josefa Greše a Petra Kamberského s Markem Orko Váchou najdete ve víkendovém vydání Lidových novin.
