Podle ministerstva životního prostředí může šelma v Česku způsobit i jiné problémy než snížení stavu lesní zvěře v honitbách myslivců. Odborníci se obávají především vztekliny. „Šakali migrují z jihu, takže hrozí i toto nebezpečí,“ upozornil mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
| Šakal obecný | |||
| Šakal obecný (Canis aureus) je psovitá šelma. Ze všech druhů šakalů je tento druh nejrozšířenější. Vyskytuje se na území severní a východní Afriky, na Balkánském poloostrově, na Blízkém východě, v Indii, v Barmě a nově i v České republice. Tento druh šakala je jediným, který žije i jinde než v Africe. Šakalové loví v páru - hlavně v noci. Úspěšnost lovu v páru je asi 70 %, což z nich dělá obávané lovce, kteří mají silné zbraně ve vytrvalosti a ostrém sluchu. |
|||
Šakal má jen jediného predátora-člověka
Šakal, který je jen o málo větší než liška, může podle myslivců likvidovat nejen malé hlodavce, kteří jsou jeho přirozenou potravou, ale troufne si i na větší zvěř.
„Šakal kromě člověka nemá predátora. Ve svém teritoriu nejprve zlikviduje všechny své konkurenty, jako lišky a kuny,“ popisuje Kostečka. Čeho se však myslivci obávají nejvíc? Šakal si troufne i na vysokou. „Nepohrdne ani srnčí zvěří, ani třeba mládětem koloucha u jelena evropského,“ dodává Kostečka.
S tím však nesouhlasí vedoucí zoolog liberecké zoologické zahrady Luboš Melichar. „Obavy myslivců, že by jim šakal mohl zničit vysokou, jsou nesmysl. Asi by se nedalo vyloučit, že by mohl vykrádat kurníky. Ale živí se spíše hlodavci a je částečně mrchožrout,“ soudí Melichar.
Pro člověka by šakal neměl podle odborníků představovat žádné nebezpečí. „Útok na člověka je u zdravého, normálního jedince prakticky vyloučený,“ říká Jakub Kašpar. O tom je přesvědčen i Luboš Melichar. „Nemyslím si, že by měli mít lidé ze šakalů strach.“ VČesku zatím byli šakali pozorováni jen ojediněle, ale pravděpodobně se budou dále šířit. To potvrzuje i Kašpar. „Ano. Je to jedna z věcí, na které čeští přírodovědci upozorňují. Šakali jsou jedním z nejviditelnějších druhů, kterých se to týká. V Česku budou čím dál běžnější.“
Ministerstvo životního prostředí se ale případného přemnožení těchto psovitých šelem neobává. „Zatím to jde jen o ostrůvkovitý výskytna jihu země,“ říká Kašpar.
