"U veřejných kurzů mají lidé strach, co bude. Nejde o to, že by neměli peníze, neví ale, jaké bude DPH, jak se bude situace vyvíjet. Radši si dají peníze bokem, než aby šli do angličtiny," uvedl Pasek s tím, že výuka ve firmách se drží. "Firmy ale dost tlačí na cenu, ale i na kvalitu, chtějí za stejné peníze lepší služby," poznamenal mluvčí.
Rada asociace jednala také o výběrových řízeních, kdy je často hlavním kritériem cena. "Je to věc, se kterou aktuálně bojujeme, jsme tlačeni ze strany firem i státních orgánů, abychom šli takzvaně 'pod cenu', až se to pomalu přestává vyplácet," řekl prezident asociace Ondřej Kuchař s tím, že hlavním důvodem není to, že by nebyly peníze na vzdělávání.
Tlak na ceny
"Orgány jsou tlačeny vybírat hlavně podle ceny, je taková společenská nálada. Pracujeme na tom, jak pomoci orgánům a institucím vypsat výběrová řízení, aby nebyla zaměřena jen na cenu a přesto byla objektivní," poznamenal Kuchař.
AJŠA nedávno kritizovala například výběrové řízení ministerstva dopravy na jazykovou školu, která bude jeho zaměstnance učit anglicky. Styl výuky se za více než 20 let, co se po roce 1989 začali lidé o cizí jazyky více zajímat, velmi proměnil. "Nicméně i před 20 lety byli výborní lektoři. Nejhlavnější nyní je, že se snažíme lidi naučit používat jazyk v reálném životě, méně se klade důraz na to, aby uměli v angličtině předminulý čas, ale aby to, co se naučili, pak uměli použít," poznamenal Kuchař.
Dopilování jazyka
Rozšiřuje se také spektrum jazyků, kterým se lidé chtějí naučit. "Navíc před dvaceti lety všichni s angličtinou začínali, nyní se učí lékařská, právnická angličtina. Lidé nyní mají základy, které jsou vyšší, a spíše se dopilovávají specifické oblasti," dodal prezident asociace, která existuje sedm let.
Jazykových škol a agentur jsou podle jeho slov v republice stovky, je však těžké určit, zda se za ně dá považovat již člověk, který sám vyučuje, má pod sebou jednoho lektora nebo jde o velkou školu.
