10. dubna 2016 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Dohoda s autoritářským Tureckem?
Obálku s penězi Ankaře jen tak nedáme‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Dohoda EU s Ankarou. Na snímku evropský komisař pro otázky migrace Dimitris... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dohoda EU s Ankarou. Na snímku evropský komisař pro otázky migrace Dimitris... | foto: ČTK
Stav demokracie v Turecku a autoritářské tendence prezidenta Erdogana mne znepokojují, ale dohoda s Ankarou není žádné předání obálky s penězi, říká v rozhovoru s LN portugalská státní tajemnice pro evropské záležitosti Margarida Marquesová. Přesto přiznává: lepší řešení uprchlické krize zkrátka nebylo.

LN: V Evropě už řadu měsíců rezonuje téma uprchlické krize. Dotýká se krize i Portugalska?
Není to tatáž forma jako třeba v Řecku nebo ve střední Evropě. Portugalsko ale tradičně vnímá otázky uprchlíků a migrace velmi citlivě. I když lze říct, že jsme na „opačné“ straně kontinentu, jsme hluboce zapojeni do evropského procesu. Také proto portugalský premiér nabídl Řecku, Švédsku, Rakousku a Itálii, že nad rámec povinné kvóty (ta v iberské zemi činí 3074 uprchlíků – pozn. red.) přijmeme dalších téměř šest tisíc lidí. Dva tisíce univerzitních studentů, 800 studentů odborných škol a učilišť a kolem 3500 lidí do zemědělského průmyslu.

Kdo je Margarida Marquesová?

  • Narodila se v Bombarralu na západě Portugalska v roce 1954.
  • Vystudovala matematiku a statistiku.
  • Později získala titul ze sociálních věd v oboru vzdělávání a rozvoj.
  • Dlouhé roky působila v úřadech Evropské komise (1994–2015), vedla zastoupení EK v Portugalsku (2005–2011). Od ledna působí jako portugalská státní tajemnice pro evropské záležitosti.

Margarida Marquesová.

LN: Nenarazilo toto rozhodnutí na negativní reakci?
V Portugalsku panuje ohledně této otázky naprostá shoda mezi politickými stranami. Souhlasí jak vládní strany, tak i opozice. Máme dobrou zkušenost s přijímáním cizinců. Už od 70. let, kdy začali přicházet lidé z někdejších portugalských kolonií v Africe, které získaly nezávislost. A pak také samotní Portugalci před revolucí (v letech 1933–1974 v zemi panoval autoritářský režim – pozn. red.) utíkali, žili v zahraničí a pak se vraceli. I když s lidmi z bývalých kolonií to samozřejmě bylo trochu snazší, byli to lidé, kteří nám byli blízcí jazykem i kulturou. Máme ale zkušenosti i s novou vlnou imigrace, hlavně z Ukrajiny.

LN: Kolik uprchlíků je v Portugalsku?
V tuto chvíli jen velmi málo, méně než dvě stovky. Portugalsko nepatří k cílům uprchlíků, situaci je ale třeba řešit. Proto jsme nabídli přijetí dalších uprchlíků, kteří utíkají z válečných oblastí, nad rámec kvóty.

ZPRAVODAJKA LN:

LN: V Portugalsku žije 10 milionů lidí, stejně jako u nás. Chcete však přijmout dvakrát tolik lidí. V čem vidíte důvod rozdílného přístupu mezi vaší zemí a Českem, potažmo zeměmi V4?
Věříme, že přijmout uprchlíky a integrovat je do pracovního prostředí nebude pro stát zátěž. Budou pracovat, přispívat na sociální zabezpečení. Samozřejmě že ze začátku to stát pocítí. Ale až se zapojí do pracovního procesu, přispějí státu oni. Je třeba na to pohlížet takto – v dlouhodobém horizontu, nikoli sledovat jen okamžitou reakci. Dnes uprchlíci přicházejí hlavně ze Sýrie. Jistě by bylo lepší, kdybychom mysleli více strategicky, na to, aby tito lidé zůstali v regionu. Aby se mohli, až nastane mír, vrátit domů.

LN: Souhlasíte tedy s dohodou s Tureckem? Někteří ji vnímají jako turecké vydírání Unie, jež dá Ankaře miliardy eur a zároveň přehlíží autoritářské manýry prezidenta Erdogana.
Chápu a sdílím tyto obavy. Myslím, že stav demokracie v Turecku – jmenovitě práva žen či svoboda médií, zvláště po tom, co se nedávno stalo (březnové úřední převzetí největšího opozičního listu Zaman – pozn. red.) – nemusí působit příliš věrohodně. Na toto téma jsou citliví všichni, nikoli jen vy novináři. Je to něco, co dělá starosti, Turecko ale může mít důležitou roli v regionu.

Chci však zdůraznit, že EU nedá Turecku jen tak peníze. Turecko představí projekty svých zásahů a operací a poté, co je EU schválí, dostanou na ně prostředky. Není to žádné „předání obálky s penězi“. Je to celé citlivá věc, jak kvůli penězům, tak v otázce například práv žen nebo kurdské problematiky. Problémů, které Evropa dlouhodobě pozorně sleduje. Není to jen tak, že Turecko je už mnoho let kandidátem na vstup do EU, a ještě není jejím členem.

LN: Takže spíš nebyl žádný lepší plán.
Ano. Prostě není žádný lepší plán. Žádné lepší řešení. EU má ale dohodu i s Jordánskem nebo s Libanonem na pomoc integrace uprchlíků.

Běženci v severořeckém Idomeni takřka denně demonstrují za otevření makedonské hranice. Někteří blokují železnici nebo silnici, jiní se dokonce demonstrativně zapálili. Zatím jim však nadále zůstává zavřená.
Migranti spíš v Řecku i na plážích.

LN: Uvedla jste, že všichni portugalští politici jsou nakloněni přijímání uprchlíků. Jak na to pohlížejí běžní lidé po šesti letech těžké krize? Stejně pozitivně?
Upřímně, to je otázka, která se dosud veřejně neklade. Co ale říkají data z vládní analýzy: ukazuje se, že země má podmínky na přijetí těchto uprchlíků. Už dříve – v menší dimenzi – vytvořil Jorge Sampaio, zvláštní představitel Aliance civilizací při OSN (a bývalý portugalský prezident – pozn. red.) platformu pro Sýrii, na jejímž základě Portugalsko přijalo 150 syrských univerzitních studentů. Ti nyní studia končí a začínají vstupovat na pracovní trh. To může podpořit souhlas mezi lidmi s přijímáním uprchlíků.

LN: V Evropě posilují extremistické strany. Vidíte takové tendence i v Portugalsku?
Portugalsko zatím ještě – byť nevím, zda výraz „zatím ještě“ dává smysl – nemá extremistické tendence ve smyslu krajní pravice a populismu, tak jako to vidíme třeba u francouzské Národní fronty nebo řeckého Zlatého úsvitu. Taková hnutí nemáme.

LN: Čím si to vysvětlujete?
Existuje několik vysvětlení. Zjevně jedním z důvodů bude, že jsme zažili krajně pravicový režim. Stejně jako vy jste tady měli komunismus, takže by tady lidé k němu neměli inklinovat...

LN: ... ale inklinují, a celkem dost. Komunistická strana je třetí nejsilnější stranou v zemi.
Ano, viděla jsem čísla a teď jsem si to uvědomila, trochu mi to vyvrací tu původní ideu. U nás je to zkrátka asi trochu jiné. Jsou ale různé důvody. Portugalsko je země, v níž se mísí mnoho kultur. Díky své historii, zámořským objevům a poznávání světa má tradici žít s ostatními. Navíc samo zažilo ohromnou vlnu emigrace v 60.–70. letech kvůli režimu i ekonomice. To vše dělá portugalskou společnost otevřenou a tolerantní k odlišnostem. I to vytváří problém pro vznik extremistických a populistických hnutí.

Nechci tím ale říct, že vzniknout nemohou. Vždyť když se člověk podíval třeba na Dánsko nebo Nizozemsko před dvaceti lety, tohle by ho ani nenapadlo.

Na druhou stranu portugalské politické strany, které jsou více napravo, také svým způsobem dokázaly zahrnout takové požadavky do svých programů. Dokázaly některé prvky začlenit do umírněné pravice.

LN: A jak coby zástupkyně EU sledujete nárůst nacionalistických stran v Evropě?
S obavami.

Marine Le Penová, šéfka Národní Fronty a kandidátka pro region Nord-Pas-de-Calais-Picardie, reaguje na vyhlášení výsledků druhého kola komunálních voleb.
Geert Wilders.

Marine Le Penová a Geert Wilders - tváře populistického nacionalismu v Evropě.

LN: Myslíte, že se Evropa mění?
Myslím, že to, co se nyní děje v osmadvacítce, je výskyt politických stran, které jdou mimo tradiční linie evropských partají. Dříve byly strany sociálnědemokratické a křesťanskodemokratické, ty tvořily základ sociální Evropy. Pak byli komunisté, v některých zemích silně zastoupeni – třeba v Portugalsku –, pak liberálové, silná tendence v Německu a Belgii, a pak ekologové. Většina uskupení se začleňovala do těchto politických rodin. Teď se objevují strany mimo tradiční spektrum.

V Evropě nastávají nové časy a je třeba si dát pozor. Ještě před pár lety si nikdo neuměl příliš představit, že by například v Řecku mohla tolik posílit levicová strana Syriza (nynější vládní strana – pozn.red). A stačí se podívat, s jakými potížemi se rodí vláda ve Španělsku po nástupu a úspěchu nových stran: centristických Ciudadanos a levicových Podemos. Na starém kontinentu nastala velká transformace, což se odráží v politice.

  • 6Diskuse
Leona Šlajchrtová

Autor

Leona Šlajchrtováleona.slajchrtova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!