„O hroby, které nejsou v havarijním stavu, se nikdo nestará. Bohužel se to týká i hrobů slavných a významných osobností české historie,“ popsala serveru Lidovky.cz koordinátorka projektu adopce hrobů Oldřiška Dvořáčková. „Pokud tedy není hrob slavného člověka v havarijním stavu, nedostává se mu mimořádné péče,“ dodala smutně.
Hřbitovy nabízí k online koupi opuštěné hroby na Vinohradech, Olšanech i v Ďáblicích |
Příkladem by mohl být monumentální náhrobek Julia Grégra. Významný politik a novinář našel místo posledního odpočinku na pražských Olšanských hřbitovech, kde je jeho náhrobek dominantou malého náměstíčka u vchodu do staré části hřbitovů. Grégrův náhrobek je kvůli své sochařské výzdobě navíc významnou funerální památkou. Dlouhé roky však chátrá a na mecenáše stále čeká.
Mezi dalšími hroby určenými k adopci jsou například místa posledního odpočinku průkopníků ledního hokeje u nás - otce a synů Fleischmannových nebo zakladatele české pediatrie Bohdana Neureuttera. Pražská správa hřbitovů k adopci nabízí celkem sedmdesát pět hrobů.
Kromě možnosti „pronájmu“ hrobu se správci hřbitovů spoléhají také na veřejnou sbírku. I proto rozjeli v Praze reklamní kampaň. „Nebojíme se, že je to morbidní. Proto jsme také jako symbol použili oranžového anděla. Snažíme se zachránit mrtvé pro živé, jelikož se jedná o významné osobnosti našich dějin,“ zdůvodňují úředníci výběr peněz. Veřejná sbírka funguje již dva roky.
Kromě nedostatku peněz však správci hřbitovů narážejí i na další problém: najít hrob významné osobnosti není vždy snadné. Pokud totiž není jméno dotyčného obecně známé, záleží jen na rodině, zda uvede profesi zesnulého. Navíc žádná databáze již objevených hrobů známých osobností neexistuje.
  |
„Několik let se snažíme sepsat seznam hrobů významných osobností, ale jelikož chybí podklady, je to běh na dlouhou trať. Rodiny často neuvádí, jestli zemřelý je malíř, spisovatel nebo sportovec. Probíhá spolupráce s historiky, ale pouze externí formou. Také nám slouží kniha Petra Kovaříka Klíč k pražským hřbitovům. Jenže je deset let stará a tudíž už také není úplně aktuální,“ říká Dvořáčková.
Ale zpět k adopci. Hroby si mohou pronajmout lidé, firmy i města. Obvyklá délka adopce je deset let, během které se dotyčný o hrob stará. Ale pozor, adopce má přesná pravidla. „ Adoptujete pouze náhrobek, nikoliv hrobové místo. Tudíž nemůžete být do hrobu pohřben, ani nesmíte exhumovat ostatky. Poté, co hrob adoptujete, obdržíte certifikát, se kterým můžete nakládat podle vaší libosti. Můžete ho používat k propagaci vlastní nebo své firmy,“ vysvětlila Dvořáčková.
S adopcí hrobů přišla Správa pražských hřbitovů poté, co byl ředitelem jmenován Martin Červený. Projekt má sloužit k zachování hrobů významných osobností nebo význačných funerálních památek. Do adopce mohou být dány hroby, ve kterých jsou prokazatelně ostatky významné persóny českých či československých dějin. Hrobové místo navíc nesmí být v nájmu. Správa pražských hřbitovů se stará celkem o 29 hřbitovů. Největšími z nich jsou Olšanské hřbitovy, kde je podle odhadů pohřbeno více než 2 000 000 lidí.
