Tato "reportáž" ze země, ve které se přese všechna očekávání rozhodně nehulí málo, je od 12.12. dostupná na portále www.dafilms.com
Dokumentární počin kanadského režiséra Rona Manna se pokouší zmapovat cestu fenoménu marihuany do povědomí americké veřejnosti. Jeho tématem není ani tak samotné konopí jako jeho mediální obraz. Poučný, mylný, zaujatý, varovný ale přese všechno především zábavný. Nejspíš je proto na místě dopředu upozornit (a snad i odradit) všechny potenciální zájemce o vyváženou sociologickou, lékařskou či jakkoliv jinak odbornou analýzu problematiky marihuany a jejího užívání. Stejně jako tráva spadá do kategorie lehkých drog, tak i film Tráva patří k spíše "lehčím" diváckým zážitkům.
Kanaďan Ronn Mann založil působivost svého díla primárně na práci s dobovými materiály. Často a s velkou oblibou používá zejména ukázky nejrůznějších typů státní anti-marihuanové propagandy, která se objevuje už od dob němého filmu. Vrcholně zábavným dojmem dnes působí např. černobílý němý "western", ve kterém naivní kovboj po šluku z marihuanové cigarety pozabíjí své parťáky, nebo ukázky z legendárního hraného filmu Reefer Madness.
V tomto dnešním publikem znovuobjeveném "klenotu" kinematografie ze třicátých let se skupinka mladistvých mění pod vlivem marihuany v násilnické psychopaty. Takové archivní kousky jsou pochopitelně divácky mimořádně vděčné, Mannův film nás však od prostého pobavení vede k tomu, abychom si uvědomili, že v době svého vzniku měly tyto materiály citelný dopad na tehdejší společnost. Jak jinak vysvětlit fakt, že ještě na začátku sedmdesátých let padaly v amerických soudních síních ve spojitosti s marihuanou takové tresty jako např. 10 let vězení za držení dvou jointů? (Skutečný případ básníka Johna Sinclaira).
Byl by však omyl považovat dokument primárně za součást kampaně za legalizaci marihuany. Víc než cokoliv jiného je totiž snímek politickou satirou a právě do politiků a vysokých vládních úředníků se Mann strefuje nejvíc. Důsledky války proti marihuaně dává do paralely s katastrofálně neúčinnou kampaní proti alkoholu ve dvacátých letech. Podobně jako v případě prohibice vedla kriminalizace marihuany ve Spojených státech k nárůstu organizovaného zločinu, justičním přehmatům a zbytečnému plýtvání státních peněz. Jako specialistu na severoamerickou pop-kulturu Manna na tématu fascinuje schizofrenní situace, do které marihuana uvádí současnou společnost. Na jedné straně přitahuje pořád větší počet konzumentů, současně ale na straně druhé pořád vyvolává až fanatický odpor. Jak už však bylo řečeno výše, jeho film není vyčerpávající analýzou ani drogové scény ani americké společnosti. Zajímá ho především jeden aspekt celé problematiky a toho se důsledně drží. Spíš než filmovou esejí je filmem-fejetonem. Vlivný americký kritik Roger Ebert snímku v době jeho uvedení ve Státech vytkl, že se více než, aby měl vlastní názor, spoléhá na opakování známých skutečností. Je však otázkou, jak moc jsou tyto skutečnosti známé i za hranicemi USA. Pro české publikum Tráva naopak představuje jedinečnou možnost nahlédnout do poněkud bizarních zákoutí americké domácí politiky.
