V poděkování Vondráček odmítl princip kolektivní viny a vysídlování na jeho základě, a to nejen v případě poválečného odsunu Němců, ale i v dalších konfliktech moderní doby.
"Neexistuje kolektivní vina. To zlé i to dobré pochází vždy od jednotlivce," zdůraznil laureát, podle něhož není přípustné někoho vyhnat z domova kvůli snaze zbavit se údajného kolektivního zla.
"Je jedno, zda se jedná o Syřany, Armény, krymské Tatary, Srby, Chorvaty nebo jiné," dodal padesátiletý rodák z Mariánských Lázní, kterému se za jeho slova dostalo hlasitého aplausu nepříliš zaplněné haly augsburského výstaviště. S přijetím ceny Vondráček vůbec neváhal, řekl poté ČTK a Českému rozhlasu.
ČTĚTE DÁLE: |
"Také z toho důvodu, že loni Karlovu cenu (sudetoněmeckou Evropskou cenu Karla IV.) dostal Max Mannheimer. Člověk, který si prošel koncentráky, celou rodinu mu nacisté vyvraždili a on sám poznal, že sudetští Němci ve své většině udělali hlubinou reflexi svých temných dějin," vysvětlil. Sudetoněmecké krajanské sdružení, které mu cenu udělilo, označil Vondráček za "velmi demokratickou, smířlivou organizaci spolupracující s českou stranou".
Ideologické pozadí již neexistuje
"Myslím si, že se láme osud, že roztávají ledy. Kdo nemá šupiny v očích, tak musí vidět, že je tady přátelská atmosféra a že tento proces už nemá nějaké ideologické pozadí," dodal oceněný filmař. Připustil přitom, že za svůj názor čelí doma stále slovním útokům. "Já to ale házím za hlavu. S tím se musí počítat. Když nabourávám nějaká tabu a jdu úplně proti proudu, tak to k tomu patří," poznamenal dokumentarista. Tyto útoky dokonce označil za "milé" ve srovnání s denunciací, které čelil například někdejší disident a později prezident Václav Havel.
Vondráček je autorem dokumentů Zabíjení po česku a Řekni, kde ti mrtví jsou, v nichž zpracovával dlouho tabuizované téma poválečných masakrů Němců na území Československa. Sudetští Němci ho ocenili nejen za tyto snímky, ale i za jejich příspěvek k veřejné diskuzi o stále citlivém tématu poválečných dějin v Česku.
"David Vondráček svou prací napomohl tomu, že současní obyvatelé České republiky otevřeli oči před zločiny svých rodičů a prarodičů," prohlásil na úvod sjezdu předák sudetských Němců Franz Pany a označil Vondráčka za "skutečného velvyslance humanity". Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt ho pak nazval průkopníkem česko-německého usmíření.
"Jsem jen jeden z mnoha, který přispívá k aktivizaci smířlivého dialogu mezi Čechy a druhou generací vysídlených sudetských Němců," komentoval Vondráček svou roli. "Já se politicky ani veřejně neangažuji. Já chci jen vyprávět příběhy lidí z 20. století, kteří se nějak ve střední Evropě zamotali do dějin a neumí se rozmotat," doplnil.
