Je tu přitom jakási souvislost: podobný problém, před nímž dnes stojí Rada ČT, se řešil při poslední prezidentské volbě. Také prezident byl dříve voliteli (poslanci a senátory) volen tajně, jen naposled si opozice prosadila volbu veřejnou, zjevně proto, že Paroubek a spol. moc nedůvěřovali svým ovečkám. Toto rozhodnutí podstatně přispělo k nedůstojnému průběhu volby. Dovoluji si spekulovat, že v případě tajné volby by byl Václav Klaus zvolen hladce hned v prvním kole, byla by to sice taky ostuda, ale trvala by podstatně kratší dobu.
Právě nedůstojný průběh poslední prezidentské volby vedl k tomu, že se všechny strany odprava doleva začaly zaklínat přímou volbou. Požadavek je to populisticky vděčný, lid bude mít dojem, že rozhoduje. Další výhoda je, že vždycky bude někdo zvolen. Volbě by sice předcházela volební kampaň, patrně otravná a obtěžující, ale ne tahanice, které posledně českou veřejnost rozlítily nejspíš ještě víc, než bylo náležité. Nevýhodou přímého způsobu volby ovšem je, že ve srovnání s volbou nepřímou přijde poměrně draho.
Věcně vzato, funkce prezidenta republiky není v našem ústavním systému z definice tou právě nejdůležitější. Ulpívá na ní sice jakási patriarchální posvátnost, s tou však kontrastují prezidentské pravomoci. Nejsou zvlášť velké, umožňují prezidentovi vlastně jen sabotovat práci exekutivy. Oba dosavadní držitelé této funkce to dělali s velkou chutí. Problém je tedy v první řadě v pravomocech prezidenta.
Z toho hlediska je logické a správné, že ČSSD žádá, aby prezidentské pravomoci byly v ústavě omezeny. Není pochopitelné, proč zároveň chce, aby prezident byl volen přímo a měl formálně silnější mandát. Pokud budou pravomoci seškrtány, ztratí problém "jak prezidenta volit" hodně na své váze. ODS volí opačnou cestu (přizpůsobit prezidentským pravomocem posílený prezidentský mandát), to ale bude znamenat jen prohloubení volebního marasmu.
Problém způsobu volby ředitele ČT je obdobný způsobu volby prezidenta zastupitelským sborem, jak vyvstal ve volbě roku 2003. Ideálně vzato by zastupitelé (rada ČT jsou vlastně taky zastupitelé) měli rozhodnout po každé stejně. Ve skutečnosti jim tajná volba zjevně poskytne víc svobody v rozhodování.
Musím se přiznat, že problém "veřejnoprávního média" mne zajímá jen pokud jde o způsob, jak referuje o politice. Zdá se, že s tím je u nás jakýsi chronický problém. Otázka zní: bude při volbě ředitele rada ČT vzdorovat politickým tlakům spíš, když bude hlasovat tajně, nebo když bude hlasovat veřejně? Coby realista bych řekl, že první způsob je lepší. I když to nevydává nejlepší svědectví o stavu naší demokracie.
