Čím však Václav Klaus překvapil, je argumentace, proč by Schwarzenberg prezidentem být neměl.
Ze sjezdovky v Monínci jinými (ale jasnými) slovy vzkázal, že hlavou státu nemá být někdo, kdo do této země nepatří a není její součástí a kdo tady nestrávil svůj život.
ČTĚTE VÍCE: |
Během středečního duelu obou kandidátů na Radiožurnálu zazněly ohlasy posluchačů z Ostravska, proč nebudou volit Schwarzenberga. „Vždyť je to Rakušan. Nežil tady...“ Václav Klaus zkrátka zahrál na tu nejnižší nacionalistickou strunu. Na strunu, která rozehrává písně v hospodách čtvrté cenové kategorie, na mítincích extremistických vandasovců či na akcích D.O.S.T. Bohužel, ale i v hradní kanceláři, kde sedí takový člověk jako Petr Hájek. Slova Klause staršího patří do stejného ranku jako vyjádření Klause mladšího o „fašistickém“ zázemí Schwarzenbergovy rodiny.
Po tomto zdůvodnění by vůbec nepřekvapilo, kdyby Václava Klause ve skrytu duše mrzelo, že se do druhého kola nedostala Jana Bobošíková.
Poslední měsíce a týdny působení Václava Klause ve funkci prezidenta republiky vrhají ostudné světlo na všechno pozitivní, co České republice přinesl.
