De Duve dostal Nobelovu cenu v roce 1974. Specializoval se na buněčnou biologii a cenu získal spolu s dalšími dvěma vědci za výzkum organel, tedy útvarů uvnitř buněk.
De Duveho zdraví v posledních měsících rychle zhoršovalo a začátkem dubna se rozhodl dobrovolně ukončit život. V posledním rozhovoru, který přinesl list Le Soir a který měl být otištěn až po jeho smrti, de Duve řekl, že byl stále slabší a rozhodl se naplánovat svůj odchod.
"Bylo by přehnané tvrdit, že mě smrt nenahání strach, ale nebojím se toho, co přijde potom, protože nejsem věřící ... Nyní se musím připravit na svůj odchod," řekl.
De Duve čekal do začátku května, aby mohl přijet jeho syn, který žije v USA. Vědec pak zemřel obklopen blízkými. Poslední měsíc strávil loučením s kolegy a přáteli, napsal Le Soir o de Duveovi, který pocházel z katolické rodiny, ale posléze se od náboženství odvrátil.
Legální už deset let
Eutanazie je v Belgii legální od roku 2002. De Duve je druhou známou osobností, která se k ní uchýlila. V roce 2008 takto zemřel známý belgický spisovatel Hugo Claus.
Oceněný biochemik byl posledním žijícím belgickým držitelem Nobelovy ceny a v posledních 30 letech se věnoval především výuce. V lednu vydal knihu pamětí. Kromě vědeckých prací se v posledních letech věnoval spíše filozoficky laděným knihám.
