Ještě než začala samotná debata nabídl prezident Klaus v úvodním slovu senátorům ČSSD dalš "poučené prezidentství". Švejnar se v úvodní řeči více vymezoval proti rivalovi a proti tvrzení, že "není třeba za jízdy přepřahat". K důvodům, proč by ho měli senátoři ČSSD volit, zařadil schopnost sjednocovat.




Otázky senátorů opoziční ČSSD, kteří si je pozvali, měly zjevně upozornit na Klausovy vyhraněné názory na ekonomiku nebo ekologii. Oba kandidáti se zásadně rozcházeli už v pohledu na kuponovou privatizaci, které se týkal první z dotazů. Klaus řekl, že jednoznačně odmítá hodnocení transformace z počátku 90. let jako neúspěšné. I když je podle prezidenta jasné, že ztráty z privatizace nebyly nulové, zvolená metoda prodeje státního majetku způsobila mnohem menší škody než v jiných postkomunistických zemích.

Debatu jste sledovali on-line zde

Vše o volbě prezidenta

Audioukázky z debaty zde

"To, co tvrdí pan Klaus, není správná analýza," reagoval Švejnar, podle něhož dopadlo Česko mnohem hůř než ostatní srovnatelné státy a ještě přidalo do světového lexikonu termín tunelování. Důsledkem zvolené cesty podle něj bylo, že Česko se v druhé polovině 90. let dostalo do recese. Tedy v době, kdy byl "u vesla" Klaus, dodal Švejnar.

Další otázka směřovala na rovnou daň. Tu Klaus označil za jeden z alternativních nástrojů daňového systému. Nepovažuje ale za realistické rovnou daň nyní v Česku zavést. Podle Švejnara rovná daň nikdy nebyla ve vyspělých zemích přijata, lepší je snížit systém daňových výjimek. "Chudší člověk potřebuje každou korunu víc než bohatý," poznamenal Švejnar s tím, že bohaté rovná daň zvýhodňuje.

Při hodnocení občanské společnosti se Klaus pozastavil nad Švejnarovou tezí, že je to vlastně doplnění společnosti založené na "formální demokracii". Podle Klause je toto označení pejorativní pro parlamentní demokracii a ponižuje ji.

Klaus také uvedl, že je pro ochranu životního prostředí, ale vymezil se vůči politice ochrany klimatu. Velmi mu to prý připomíná komunistické Poručíme větru, dešti. "Ochranu klimatu považuji za fiktivní hru, nedůstojnou toho, abychom ji hráli," uvedl současný prezident. 

Nebudu neřízenou střelou
Švejnar označil prezidentův postoj za extrémní. Z hlediska vědeckého se neopírá o poznatky, že s velkou pravděpodobností dochází ke globálnímu oteplování vinou člověka, uvedl Švejnar, podle něhož se k tomu nelze stavět dogmaticky.

Podle Švejnara by bylo vhodnější dávat v mírovém období peníze na válku proti zničení planety společně s ostatními spojenci. Podle Klause jde o otázku typu kanony nebo máslo. Prezident má za to, že by stát měl peníze maximálně nechat lidem. "To je základní princip každého aspoň trochu liberálního člověka," uvedl Klaus. Podle něj je užitečné dávat peníze na ochranu životního prostředí, ale nejhorší možné "vyhazování peněz z oken" je jejich poskytování na boj s klimatem.

K evropské integraci Klaus uvedl, že odlišuje členství Česka v EU, které nemělo jinou alternativu. "Navrátili jsme se tam, kam jsme od začátku patřili," uvedl. Podle něj se ale Česko i EU musejí chovat co nejracionálněji.

Doba přijetí eura kandidáty také rozdělila
Prezident upozornil také na to, že česká ekonomika mimořádně slušně roste, i když nepředpokládá, že by i další rok byl růst stejný jako dosud. Podle Klause by zavedení eura nyní nebyl smysluplný krok. "Česko teď jenom vydělává na tom, že není členem eurozóny", uvedl současný prezident.

Švejnar si myslí, že nejlepší strategie jak hájit české národní zájmy je prostřednictvím Evropské unie. Prezident by se měl podle Švejnara vymezovat vůči EU pozitivně a jezdit na všechny její summity, tedy i na ten, na němž byla schválena Klausem kritizovaná lisabonská reformní smlouva. Švejnar má na rozdíl od Klause za to, že pro Česko by bylo zavedení eura, na které je prý země připravena, už nyní výhodné.

V prezidentském duelu nechyběly vzájemné narážky. Švejnar například svému rivalovi vyčítal, že se schovává za prezidentský úřad, některé své názory účelově mění kvůli nadcházející volbě, jiné označil za extrémní.

Klaus zase řekl, že má ze Švejnarových ekonomických názorů hrůzu. Předmětem střetů obou kandidátů byly i jejich názory na fungování justice. Švejnar připomněl Klausovy potíže s prosazením kandidátů na ústavní soudce, což se podepsalo na činnosti Ústavního soudu. Klaus to označil za Švejnarův "největší útok pod pás" a připomněl, že po svém nástupu do prezidentského křesla musel jmenovat prakticky celý nový Ústavní soud.

Senátoři ČSSD se rozhodli pro Švejnara
Po úvodním pětiminutovém slově aktéři odpovídali v časovém limitu na otázky senátorů. Klausovi záleželo na tom, aby se se Švejnarem pravidelně střídali, a aby tedy mohl každý reagovat na předchozí tvrzení protikandidáta. I přes to, že Švejnar často kritizoval Klausovy názory, v závěrečném slově uznal, že současný prezident by i v dalším funkčním období byl výrazným a houževnatým politikem, který by prosazoval silné, byť někdy extrémní názory.

Klaus reagoval slovy, že v žádném případě nehrozí, že by byl v příštích pěti letech "neřízenou střelou". Na adresu svého rivala řekl, že si nedávno přečetl jeho ekonomické analýzy z 90. let a "zesinal hrůzou".

Prezident Václav Klaus ale nakonec samotné senátory ČSSD nepřesvědčil, aby mu v nadcházející prezidentské volbě dali hlas. Budou volit Švejnara. Klub to "jednohlasně potvrdil" na své schůzi, která následovala po slyšení obou kandidátů v přímém televizním přenosu.