Objekty potřebné pro bezpečnostní chod státu by pak zůstaly státu. Duka uvedl, že toto uspořádání v minulosti vyjednal jak s exprezidentem Václavem Klausem, tak se současnou hlavou státu Milošem Zemanem. Církev chce vést jednání o společné formě spravování církví a státu u dvou objektů, kde má být muzeum.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ministr vnitra Martin Pecina, jehož úřad navrhl vládě vyjmout celý areál Pražského hradu z církevních restitucí, neměl o situaci dostatečné informace, řekl v pondělí Duka novinářům.
Duka později ČTK informoval, že předložil návrh k navracení nemovitostí v areálu Hradu Metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze. "Pan premiér byl informován, že Kapitula je ochotna jednat v tom smyslu, že se vzdá nemovitostí, které slouží Správě Pražského hradu (např. Hradní stráži), zatímco Hrad jí přenechá nemovitosti potřebné jako zázemí pro církevní akce," uvedl v prohlášení Duka.
Diskuze bude pokračovat
Při odchodu od Rusnoka Duka řekl, že se domnívá, že diskuse by dále mohla být o dvou budovách, které by mohly být spravovány ve spolupráci státu a církve. Bylo by v nich muzeum středověkého církevního umění související s katedrálou sv. Víta. "Naše jednání od počátku - jak s panem prezidentem Klausem, tak poslední jednání se Zemanem v září - jasně vyšla vstříc (tomu), že všechny budovy, které jsou nutné k bezpečnostnímu chodu státu, zůstanou v rukou státu. A náš požadavek je pouze na to, aby budovy, které doposud využíváme na základě gentlemanské a právní dohody za pana prezidenta Klause, ....zůstaly našimi budovami," řekl Duka.
Dodal, že jednání o využití dvou domů pro muzeum vedl Duka jak s vedením Hradu, tak s Klausem, exkancléřem Jiřím Weiglem i vedením Národní galerie. V diskusi pokračovat by ale Duka chtěl až po volbách. "Protože tam se jedná také o určité dotace, kdy ten svatoanežský areál, který podle katastru patří náboženské matici, vyžaduje opravdu generální opravu, protože úpravy, které se dělaly v předchozích letech po technologické stránce budovu poškodily," podotkl Duka.
Otázku Hradu Rusnok řešit nebudePremiér v demisi Jiří Rusnok nehodlá navrhnout vyjmutí Pražského hradu z církevních restitucí jako zákonné opatření. Věc podle něj není tak naléhavá, aby se musel nyní měnit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl, že řešit tuto záležitost bude dost času po volbách, až vznikne nová Poslanecká sněmovna. |
Podle médií církev žádá v restituci mimo jiné některé budovy ve Vikářské ulici. Vnitro kvůli tomu chce předložit zákonné opatření, kterým by celý areál Hradu vyňalo z církevních restitucí. Rusnok si proto chtěl Duku vyslechnout. "Pan premiér moje návrhy shledal zajímavými. Pevně doufám, že se stanou předmětem jednání s novou vládou a novým parlamentem," doplnil pražský arcibiskup. Vyjádření Rusnoka ČTK zjišťuje.
Katedrála zůstane státu
Zákon, který stát vyjednal se 17 církvemi, počítá vedle finančních kompenzací s vydáním nemovitého majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Zákon se nevztahuje na katedrálu, zůstává státu, přičemž Klaus s Dukou vyjednali společnou správu. Dále se zákon nevztahuje na jeden dům ve Vikářské ulici, v níž chce nyní církev podle médií navrácení několika dalších objektů a též jeden dům ve Zlaté uličce.
