1. května 2012 10:59 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Pleskot v Horažďovicích:
dům, který inspiruje

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Bytový dům v Horažďovicích je tvořen dvěma hmotami natočenými vůči sobě o devadesát stupňů, tedy v půdorysu písmene L. Kratší a vyšší část stavby se obrací čelem k frekventované komunikaci, „boky“ té nižší, delší a užší míří do soukromějších prostor – na  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bytový dům v Horažďovicích je tvořen dvěma hmotami natočenými vůči sobě o devadesát stupňů, tedy v půdorysu písmene L. Kratší a vyšší část stavby se obrací čelem k frekventované komunikaci, „boky“ té nižší, delší a užší míří do soukromějších prostor – na | foto: Jan Malý
PRAHA Mezi architekty se Horažďovicím říká „malá Litomyšl“. I tady se po roce 1989 objevilo více pozoruhodných nových staveb – například dva domy s pečovatelskou službou od ateliéru 8000 a Aleny Šrámkové. Zásadní vliv na pověst města ovšem má bytový dům od Josefa Pleskota.

Výjimečné horažďovické stavby jsou spojeny se jménem dlouholetého starosty Václava Trčky. Ten také roku 1997 vypsal architektonickou soutěž na návrh bytového domu s malometrážními byty na vnějším okraji historického jádra. To místo má jistý handicap – jde o protáhlou lichoběžníkovou parcelu v sousedství frekventované silniční komunikace, vzhled navíc silně ovlivňuje nedaleko stojící betonové silo monumentálních rozměrů.

Vítězem soutěže se stal ateliér Josefa Pleskota, jehož východiskem byla pečlivá analýza stavebních forem v okolí. Za typické označil střídání krátkých a dlouhých forem, a tedy orientaci k hlavním přístupovým cestám čelem i bokem zároveň. Pleskot tuto charakteristiku promítl do podoby čtyřpodlažního domu s předsazenou pavlačí, který sousedí s dlouhou nízkou dvoupodlažní hmotou. Ta je od silnice zcela oddělena šedě omítnutou zdí bez jediného otvoru, jež kryje skladovací plochy obchodu v přízemí a zázemí bytového domu.

Umístění domu na pozemku je vždy rozhodující


Dům stojí ve středu pozemku, na jeho podélné ose. Tím vytváří dva rovnocenné, i když zcela odlišné prostory. Západní stranu zabírá vydlážděný hospodářský dvůr, který v zadní části přechází v mlat, kde parkují obyvatelé domu. V jeho přední části je pak místo určené pro zásobování obchodu a hlavní vstup do domu, zvýrazněný zalomenou betonovou zídkou orientovanou kolmo k lineární hmotě domu.

Prostor na druhé straně domu naopak tvoří travou zarostlý intimní dvorek, vklíněný mezi novostavbu a převýšenou slepou štítovou zeď sousedního objektu, dnes porostlou psím vínem. Jeho intimní ráz podporují čtyři jednopodlažní objekty „vybíhající“ z dlouhé hmoty domu. V nich jsou dole ložnice přízemních bytů a venkovní dřevěná patia, o podlaží výš velkorysé terasy horních bytů. Zároveň vytvářejí zálivy mini zahrádek, které si však později majitelé oddělili ploty. Je to škoda, i když chápu praktické výhody tohoto kroku. Například v Holandsku by ale podobnou potřebu jasně vymezit a uzavřít svůj soukromý prostor pravděpodobně nikdo neměl.

U pavlače v přízemí sahá treláž až ke stropu.

Vystrčené hmoty ložnic připomínají monumentální řešení Louise Kahna v jeho slavné realizaci Salk Institute v kalifornské La Jolle. Na rozdíl od zbytku domu jsou bíle omítnuté, stejně jako zdi oddělující byty od pavlačí. Dům sám je šedý, výjimku tvoří jen prostory s menším přístupem přirozeného světla. Jediný další barevný akcent představuje dřevo použité na všech oknech – mimochodem důsledně umístěných do líce fasády, tedy zarovnaných s její vnější hranou –, a na zevním krytí pavlačí.

Dům, který inspiroval renesanci pavlačí

Po typologické stránce se jedná o pavlačový dům – pavlače jsou jak ze severní strany (vyšší, kratší hmota), tak ze strany západní (nižší, delší). Dnes už jsou pavlačové domy opět přijímány nejen mezi architekty jako cosi samozřejmého, v devadesátých letech tomu tak ale nebylo.

Sám Josef Pleskot realizoval dva obdobné domy o pár let později v Litomyšli, i v této rubrice jsme se věnovali dalším čtyřem. Ve všech těchto případech jde o bytový dům s otevřenou pavlačí, vystavenou povětrnostním vlivům. Všechny tyto domy se ale zároveň pavlač snaží přeci jen nějakým způsobem chránit a částečně oddělit od okolí.

FAKTA

Autor: Josef Pleskot, AP ATELIER

Spolupráce: Radek Lampa, Zdeněk Rudolf, Filip Tittelbach

Investor: Město Horažďovice

Kapacita: 27 bytů

Soutěž: 1997

Realizace: 1998–1999

 

Dá se říci, že jejich předobrazem je právě Pleskotův horažďovický bytový dům. Pavlač totiž tvoří jeho skutečné jádro. Význam pavlače podtrhuje i to, že je mírně předimenzovaná, vedou na ni z každého bytu hned tři okna (včetně nadsvětlíku vstupních dveří), a navíc je osazená vykonzolovanými dřevěnými lavicemi, které z pavlače dělají něco více než jen prostor pro míjení a výměnu pár slov.

Krycí konstrukce (treláž) složená z dřevěných latí hlavně ze západní strany podlouhlé části stavby vytváří hru světel a stínů, která oživuje prostor, i když je prázdný. Zde je přítomnost dřeva ještě dále posílena – konzola střechy je je jím zespoda obložena.

Po konstrukční stránce je dům maximálně jednoduchý, vyzděný z tvárnic, s plochým krovem ze sbíjených dřevěných vazníků a s železobetonovými stropy. Tedy řešení odpovídající standardu malometrážních bytů. Také vnitřní členění je maximálně úsporné a tvoří je dvojice zrcadlových bytů se sdruženými vstupy a koupelnami na vnitřní dělící zdi.

Pokud bych měl z návrhu přeci jen něco podrobit kritice, bylo by to napojení vyšší hmoty na sousední historický objekt Husova sboru se zdobným atikovým štítem. Přestože se tak děje pomocí logických rozhodnutí – umístění jednoho ze tří schodišť bytového domu na boční štítovou zeď, uskočení posledního patra a nedotažení treláže až ke konzolovitě vysunuté střeše, takže treláž opticky navazuje na římsu sousedního domu –, nejsem si jist, že se toto napojení úplně podařilo.

Samozřejmé spojení historických objektů s novostavbami je ale jedna z nejtěžších architektonických disciplín vůbec. Také mě mrzí grafické pojetí fasády obchodu v přízemí, které jsem viděl během několika svých návštěv a jež s architekturou domu nemá vůbec nic společného. To je ale bohužel jev u českých obchodníků zcela běžný.

Dům stárne, dřevěná treláž šedne a přirozeně splývá s okolím. Josefu Pleskotovi a jeho ateliéru se podařilo najít adekvátní odpověď – a to jak architektonicky a konstrukčně, tak i finančně – na zadání. Navíc je obohatil o přidanou hodnotu vnějších polosoukromých a poloveřejných prostor, které bytům s malými vnitřními dimenzemi výrazně pomáhají.

Je velká škoda, že domů tohoto typu nejsou v českých městech stovky. Přitom by to nemuselo být nijak složité. Stojí za to znovu zopakovat okolnost, kterou v této rubrice stále připomínám a po níž stále volám: na začátku hledání vhodného autora stála architektonická soutěž. Její uspořádání si jistě vyžádalo nějaké úsilí, ale výsledná Pleskotova stavba dokazuje, že se vyplatilo.

Adam Gebrian
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz