Kdybychom žili ve státě s dobrou demokracií, zůstaly by židle Bohuslava Sobotky a Miroslava Dolejše v posledních otázkách Václava Moravce prázdné. Bohuslav Sobotka by seděl ve vězení a místo pro KSČM by nikdo neobsadil, protože by se tato strana nikdy nedostala do parlamentu právního státu.
Už jsme to bohužel skoro všichni zapomněli.
Bohuslav Sobotka jako ministr financí poslední vlády ČSSD prakticky vyřadil z boje konkurenční stranu Evropských demokratů: odmítl jí totiž vyplatit státní příspěvek, na který měla nárok, a to pod legrační záminkou, že nemá ve svém názvu slovo strana. Od svého záměru neustoupil ani po dvou soudních příkazech, a tak šli Evropští demokraté do následné volební kampaně bez peněz. Bohuslave Sobotko: volná soutěž politických stran je základní, úplně základní stránkou demokracie, a vy jste se na ní těžce provinil. Nekažte nám proto v televizi o demokracii! Ostatně doufám, že si to po své povolené nedělní vycházce z vězení, kde sedíte za zneužití pravomoci veřejného činitele, od svých spoluvězňů patřičně vypijete. Svá procenta obliby si ale klidně ponechte – jste prostě stejně populární jako Kájínek.
Straně, které bylo chybně dovoleno vyslat do veřejného media svého zástupce, nemělo být nikdy vydáno povolení, aby pod tímto názvem vůbec vznikla. V některých názvech strany je totiž už zapsán její volební program, a to mnohem prokazatelněji, než jsou nudné řeči jejích politických brožur. Nikdo by se samozřejmě neptal, jaký program má ve svých spisech „Nacistická strana“ či „Strana antisemitská“ či strana „Cikáni do plynu“. Ve svém názvu to tak jasně hlásají, že by se s nimi na ministerstvu vnitra nikdo dlouze nebavil. Strana „Komunistická“ má ve svém názvu už od dob Karla Marxe násilné zlomení moci demokratických vlád a její násilné převzetí diktaturou (proletariátu). A všechno to potvrdila svou následnou praxí, která je neodmyslitelně spojena vždy a všude s totalitním diktátem státu, s třídní diskriminací, s drastickým omezením občanských svobod a s válkou vládnoucí mafie „Strany“ proti obyvatelstvu vlastní země, jejímž výsledkem jsou desítky milionů utrápených či rovnou zabitých. A tato historie – na rozdíl od té (podobně zrůdné) nacistické – má nejen jejích dvanáct, ale celých sto let názorné praxe, jež dodnes přežívá na Kubě, v Číně či v Severní Koreji. Tolik ke komunistům.
Bývalému ministru financí Sobotkovi bych jen rád připomněl, že svou větu: „Tato vláda dovedla dluh republiky až k bilionu korun“ zapomněl doplnit slovy: „z toho osm set milionů mají na svědomí vlády ČSSD“. A povedlo se jim to na smůlu v dobrých ekonomických časech. V dnešní krizi by jim tedy slušela trocha skromnosti. Té se ovšem těžko nadít od někoho takového jako je místopředseda Sobotka.
Předseda ČSSD Paroubek před několika dny řekl, že by nebylo dobré potopit vládu v době českého předsednictví. Na právě skončeném sjezdu své strany nám sdělil, že vládu svrhne. V době, kdy budete číst tyto řádky, už možná bude platit zase něco jiného.
Už jsme to bohužel skoro všichni zapomněli.
Bohuslav Sobotka jako ministr financí poslední vlády ČSSD prakticky vyřadil z boje konkurenční stranu Evropských demokratů: odmítl jí totiž vyplatit státní příspěvek, na který měla nárok, a to pod legrační záminkou, že nemá ve svém názvu slovo strana. Od svého záměru neustoupil ani po dvou soudních příkazech, a tak šli Evropští demokraté do následné volební kampaně bez peněz. Bohuslave Sobotko: volná soutěž politických stran je základní, úplně základní stránkou demokracie, a vy jste se na ní těžce provinil. Nekažte nám proto v televizi o demokracii! Ostatně doufám, že si to po své povolené nedělní vycházce z vězení, kde sedíte za zneužití pravomoci veřejného činitele, od svých spoluvězňů patřičně vypijete. Svá procenta obliby si ale klidně ponechte – jste prostě stejně populární jako Kájínek.
Straně, které bylo chybně dovoleno vyslat do veřejného media svého zástupce, nemělo být nikdy vydáno povolení, aby pod tímto názvem vůbec vznikla. V některých názvech strany je totiž už zapsán její volební program, a to mnohem prokazatelněji, než jsou nudné řeči jejích politických brožur. Nikdo by se samozřejmě neptal, jaký program má ve svých spisech „Nacistická strana“ či „Strana antisemitská“ či strana „Cikáni do plynu“. Ve svém názvu to tak jasně hlásají, že by se s nimi na ministerstvu vnitra nikdo dlouze nebavil. Strana „Komunistická“ má ve svém názvu už od dob Karla Marxe násilné zlomení moci demokratických vlád a její násilné převzetí diktaturou (proletariátu). A všechno to potvrdila svou následnou praxí, která je neodmyslitelně spojena vždy a všude s totalitním diktátem státu, s třídní diskriminací, s drastickým omezením občanských svobod a s válkou vládnoucí mafie „Strany“ proti obyvatelstvu vlastní země, jejímž výsledkem jsou desítky milionů utrápených či rovnou zabitých. A tato historie – na rozdíl od té (podobně zrůdné) nacistické – má nejen jejích dvanáct, ale celých sto let názorné praxe, jež dodnes přežívá na Kubě, v Číně či v Severní Koreji. Tolik ke komunistům.
Bývalému ministru financí Sobotkovi bych jen rád připomněl, že svou větu: „Tato vláda dovedla dluh republiky až k bilionu korun“ zapomněl doplnit slovy: „z toho osm set milionů mají na svědomí vlády ČSSD“. A povedlo se jim to na smůlu v dobrých ekonomických časech. V dnešní krizi by jim tedy slušela trocha skromnosti. Té se ovšem těžko nadít od někoho takového jako je místopředseda Sobotka.
Předseda ČSSD Paroubek před několika dny řekl, že by nebylo dobré potopit vládu v době českého předsednictví. Na právě skončeném sjezdu své strany nám sdělil, že vládu svrhne. V době, kdy budete číst tyto řádky, už možná bude platit zase něco jiného.
