Podle mluvčí obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jany Pondělíčkové se ale už 14 rodin odstěhovalo na ubytovnu.
Stavební úřad tvrdí, že stav domů ohrožuje zdraví a životy obyvatel. Hrubě poškozeny jsou nosné konstrukce, komíny i střechy a vnitřní rozvody elektřiny nejsou schopny bezpečného provozu. V domech je vadná kanalizace, od minulého týdne nájemníkům neteče voda. Podle Pondělíčkové v ghettu žilo 44 rodin, z nichž 36 má děti. Čtrnáct rodin se tento týden vystěhovalo.
Rozhodnutí o vystěhování přečetl obyvatelům vedoucí stavebního úřadu Jiří Švarc. Romové reagovali velmi emotivně. "Nehneme se odsud! Jedině, že by nás přišli postřílet! Jsme ochotni za to položit život," křičel Jan Bandy, který vystupuje jako mluvčí obyvatel ghetta. Oldřich Roztočil, jehož firmě domy patří, řekl, že netuší, co bude dělat.
Mluvčí obvodu uvedla, že pokud se lidé nevystěhují, stavební úřad podnikne další kroky. Nechtěla ale předjímat jaké.
Pracovníci úřadu hledají pro obyvatele ghetta náhradní ubytování. Lidé, žijící v Přednádraží 30 i více let, ale do ubytoven nechtějí. "Jedna místnost pro devět lidí, společný záchod, já do ubytovny nepůjdu. Moje rodina tam nechce jít. Tady jsou krásné byty," řekl Bandy. Podle obyvatel ghetta jsou také ubytovny drahé. Prý chtějí pomáhat s opravou svých domů.
Vládní zmocněnkyně je proti
S vystěhováním nesouhlasí ani zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. Tento krok je podle ní krajním a jen přechodným řešením. "Pokud se tak vysoký počet sociálně slabých pouze přemístí do ubytoven a nebude na to navazovat intenzivní sociální práce s nimi, můžeme se podobných problémů dočkat brzy opakovaně," oznámila v tiskovém prohlášení.
Vládní Agentura pro sociální začleňování chce městu pomoci najít dlouhodobé bydlení pro vystěhované. Například zprostředkovat jednání se soukromými majiteli bytů v Ostravě, které by mohly být vyčleněny pro tyto účely, uvedla Šimůnková. Pokud město zajistí přechodné ubytování, musí být cenově přijatelné, aby se sociální situace lidí dál nezhoršovala, dodala.
Vládní zmocněnkyně obvinila město, že situaci dlouho neřešilo. Mluvčí magistrátu Michal Bayer to však odmítl. "Vyjádření paní zmocněnkyně se opírá o zprávy z doslechu. Stavební úřad zasáhl, protože domy jsou nebezpečné, a situace se v posledních měsících výrazně zhoršila. Nemůžeme investovat městské peníze do opravy soukromého majetku," sdělil.
Majiteli domů vadí, že ho stavební úřad postavil před hotovou věc. "Nebyl jsem týdny nebo měsíce upozorňován na to, že pakliže se stav nezlepší, dojde k těm krokům. To všechno vzniklo de facto včera. Když jsem se dostavil na stavební policii, tak mi včera bylo oznámeno, že zvažují, že domy prohlásí za neobyvatelné, a to velice rychle," řekl podnikatel.
Roztočil koupil objekty asi před dvěma lety. Nemohl je opravit hlavně kvůli vadné kanalizaci, řekl. Její opravě zase bránily nejasné vlastnické vztahy.
Navíc kromě řádně platících nájemníků je podle něj v domech řada lidí, kteří dávno nemají smlouvy, a někteří do bytů vnikli i násilím.
Za devastaci domů v posledních týdnech podle něj mohou i úředníci. "Střechy před 14 dny měly sem tam díru. Teď střechy chybí. Úředníci magistrátu sem chodili a říkali: Tady se to bude bourat, nic neplaťte," uvedl. Obyvatelé domů pak prý začali rabovat. "Střechy jsou hliníkové, tak budou mít aspoň na flašku rumu večer," řekl Roztočil.
Bandy uvedl, že domy ničili lidé, kteří nepatří mezi starousedlíky. "Dozvěděli se, že mají jít pryč. My jsme tady ty, co se tu nastěhovali a devastují to, nechtěli," řekl Bandy. Podle obyvatel ghetta problémy se stavem domů začaly po povodních v roce 1997, kdy voda zaplavila sklepy. Tehdejší majitel se podle nich o domy nestaral.
Policie zatím zasahovat nebude. "V tuto chvíli nemáme informace o nějakém protiprávním jednání. Žádné opatření v rámci občansko-právního řízení nebylo nařízeno," řekla policejní mluvčí Gabriela Holčáková.
