Ten představil tehdy i českému publiku za účasti několika veteránů z původních Frankových doprovodných kapel. Tentokrát přijel s mladými muzikanty, kteří se ovšem komplikovaných kompozic zhostili více než se ctí. Navíc je devízou, že v jejich podání nezní jen jako utahaný revival, ale na všech hráčích je vidět, jak je to ohromně baví.
Tato euforie se pochopitelně hned od počátku přenesla i na publikum. Dweezil Zappa sám sice hraje roli přirozeného leadera, nicméně zbytečně na sebe nestrhuje pozornost a ani jeho sólování není přehnanou exhibicí, nýbrž ústrojnou součástí celého programu. Zabarvení hlasu zpěváka Bena Thomase se k Zappově hudbě vysloveně hodí a příjemným oživením byl i vokál Scheily Gonzalezové. Ta zároveň ovládala klávesy av závěru si vystřihla i bravurní saxofonové sólo.
Perla za perlou
Repertoár se skládal povětšinou z opravdu starých fláků, které ovšem i tentokrát prokázaly svou nadčasovost. Bamboozled By Love, Montana, Purple Lagoon či Inca Roads jsou skutečně perly repertoáru Franka Zappy, a to největší bonbónky přišly až jako přídavky – Peaches En Regalia, Zomby Woof a bluesová Willie The Pimp. Přes všechnu svěžest a brilantní výkony tu ovšem Frankův spirit přece jen chyběl.
Hodnocení LN4 /5Zappa Plays Zappa (US)1. června 2009 Divadlo Archa Praha |
Při poslechu kterékoliv jeho koncertní desky dýchne na posluchače nezapomenutelná atmosféra a zvláštní magie. Tohle byl čistě skvěle zahraný koncert s plným nasazením, ale nic víc. Což ovšem v tomto konkrétním případě není zas tak málo. Navíc si Dweezil vymyslel skutečně velkorysou tombolu, v níž byla elektrická kytara s jeho vlastnoručním podpisem, kterou si šťastný výherce přebral rovnou na pódiu a hned si s kapelou také zahrál. Každopádně to byl zážitek nejen pro zapřisáhlé zappofily, ale doporučeníhodný zejména mladší generaci. Vlastně by to býval byl docela pěkný výchovný koncert, klidně i pro žáky základních škol.