Džihádisté se blíží svému snu o islámském státě, říká arabista

Lidovky.cz: „Připravte se na zuřivou bitvu,“ vzkázal ISIL Bagdádu. Džihádisty dělí od hlavního města Iráku pouhé desítky kilometrů. Je Bagdád na jejich útok připraven?
Dobytí Bagdádu vyloučit nemohu, ale bylo by velmi nečekané. Domnívám se, že město odolá. Ve srovnání s Mosulem je tamní armáda početnější a také nesmíme zapomínat na šíitské milice, jež se ve městě pod tíhou posledních událostí zformovaly. Navíc: dobýt Bagdád není tak jednoduché, obsadit centrální místa by pro ISIL bylo o dost obtížnější než v Mosulu. Spíš si myslím, že ze strany ISIL jde o manifestaci síly a otestování soupeře, chce ukázat, že když se mu zachce, zvládne zaútočit i na hlavní město.

Lidovky.cz: Půl milionu utečenců, pád druhého největšího iráckého města a vojáci, kteří na útěku před neúsprosně postupujícími bojovníky ISIL odhazují zbraně a uniformy - to je dosavadní bilance tohoto týdne. V rukách džihádistů je nyní značná část iráckého teritoria. Čím vysvětlit úspěch jejich ofenzivy?
Ta ofenziva především není nijak náhlá. ISIL takto postupuje už celé měsíce, od zapadlých pouštních oblastí provincie Anbár se propracoval k ovládnutí celé řady usedlostí a menších měst. Jenže mezinárodní společenství si toho moc nevšímalo, respektive nechtělo se mu reagovat. Radikálům hraje do karet také hluboká politická krize. Poté, co se Američané stáhli z Iráku, se naplno ukázalo, že šíitská vláda premiéra Málikího naprosto nestačí na to, aby zajistila bezpečí a rovnocenné postavení všech skupin obyvatel. Proti vládě se tak už roky formuje velká vlna nevole. Když k tomu připočtete, že irácká armáda byla budovaná v podstatě na zelené louce před pouhými několika lety a že většina vojáků nemá žádné zkušenosti s bojem (a ani je nechce získávat), to, že se nyní tak snadno vzdávali, příliš nepřekvapí.

Lidovky.cz: Jak vycházejí ze srovnání s nimi bojovníci ISIL?
ISIL samozřejmě není žádná smečka neorganizovaných teroristů. Řídí jej velící kádry, které prošly válkami v Afghánistánu i samotném Iráku, takže mají značné vojenské zkušenosti, vědí, jak formovat bojové oddíly. Připomínám také, že v jeho řadách působí i bývalí armádní důstojníci ještě z dob Saddáma Husajna. Když byla strana Baas, která Iráku za Saddáma vládla, zakázána, všichni baasističtí důstojníci byli propuštěni a část z nich se následně přidala na stranu sunnitských vzbouřenců.

Oblasti kontrolované sítí Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS).

Lidovky.cz: Ústředí al-Káidy se od ISIL před časem distancovalo. Připomněl byste proč?
ISIL je první odpadlická skupina od al-Káidy. Rozhádali se během minulého roku, kdy ISIL, někdejší al-Káida v Mezopotámii, odmítl uposlechnout rozkazy centra. Na základě toho je vůdce al-Káidy Ajman az-Zawáhirí prohlásil za odpadlíky. Promítly se do toho ovšem i generační spory. Ústředí al-Káidy na afghánsko-pákistánském pomezí dlouhodobě není schopné konkrétnějších činů, protože je odříznuté od dění a nemá žádné přímé komunikační kanály. Zatímco v Iráku dorůstá nová generace zocelená přímými boji, která má o vedení džihádu svou vlastní představu.

Lidovky.cz: Zmiňoval jste slabost irácké vlády. Zvládne se s džihádisty vypořádat?
Vláda ISIL účinně čelit nedokáže. Politicky je paralyzovaná, nově po posledních volbách, kdy sice de facto vládne, ale vzhledem k tomu, že nemá v parlamentu většinu a opozice, byť roztříštěná, jí úspěšně vzdoruje, není schopná své úmysly prosadit. Spolu s armádou může nyní dělat jediné: pokusit se udržet Bagdád spolu s přilehlými oblastmi a ropná pole. Ale vytlačit radikály z Mosulu, nebo je dokonce porazit, to v její moci není. Pokud tedy, jako se už stalo v případě jiných měst v provincii Anbár, nepřistoupí k masivnímu bombardování Mosulu – i z této obavy (spíše než ze strachu z ISILu) uprchlo z města mnoho lidí. To by ovšem bylo za cenu decimování civilního obyvatelstva a ISIL by to stejně neporazilo.

Lidovky.cz: A co - respektive kdo - to udělat může?
Situace se velmi rychle vyvíjí, ale pozornost se upírá na reakci Turecka či Íránu. Mimochodem, už se objevila zpráva, že Teherán do Iráku vyslal své elitní jednotky, aby se k tamním prošíitským milicím připojily.

Lidovky.cz: Diskutuje se i o angažmá Spojených států...
Myslím, že Amerika bude opatrná a vyčká. Nebude se jí chtít zasahovat nějakým přímým úderem, byť už zmínila možnost leteckých úderů drony, což dosud rezolutně odmítala. Teď to zjevně začíná přehodnocovat. Nicméně v tuto chvíli se naděje všech upínají především k autonomním Kurdům. Ti tento týden zabezpečením Kirkúku dokázali, že se s nimi musí počítat. Pokud se ovšem postaví na stranu centrální vlády a po jejím boku se ISIL pokusí zpacifikovat, je třeba počítat s tím, že to neudělají zadarmo: pravděpodobně budou chtít víc peněz z ropy.

Kirkúk, jedno z největších iráckých měst, leží ve stejnojmenné provincii, jež se nachází na pomezí arabské části země a autonomního Kurdistánu.

Lidovky.cz: Cílem džihádistů ze sítě ISIL, jak dokládá už samotný její název, je vytvořit v regionu islámský stát. Jak moc se svému snu v posledních dnech přiblížili?
Formulujme to tak, že ještě nikdy nebyli tak blízko. Al-Káida se už delší dobu netajila ambicí vyměnit Afghánistán a afghánsko-pákistánské pomezí za oblast bližší centrálním arabským zemím, takže po Iráku pokukovala už dlouho. Právě on se měl stát základnou, z níž bude islámský emirát ustanoven. Teď se to tedy jeví tak, že ISIL zakládá jakýsi protostát. Ale jak se to bude vyvíjet dál, toť otázka. Scénářů je několik, vymezím je dvěma krajními variantami. Irák se proti radikálům může sjednotit a vytvořit cosi jako regionální koalici, která se s ISIL, s pomocí Turecka a dalších mezinárodních aktérů, vypořádá, což pomůže prolomit tu patovou situaci na irácké politické scéně. To je nejlepší možná varianta.

Může se však také stát, že ISIL využije všech svých zisků – kromě území a volného pohybu mezi Irákem a Sýrií se tu bavíme o ukořistěných zbraních, tisícovkách z vězení propuštěných islamistů a především o v přepočtu asi devíti miliardách z vybrakovaných bank, které z ISIL rázem udělaly nejbohatší teroristickou skupinu na světě. S využitím všech těchto prostředků může dál sílit a naplňovat svůj cíl. Byť je to cíl utopický – nedomnívám se, že mezinárodní společenství by něco takového dopustilo. Nicméně zakročit proti ISIL bude čím dál nákladnější, a to jak finančně, tak na životech vojáků i civilistů. V každém případě můžeme očekávat další zvýšení sunnitsko-šíitského napětí a sektářských násilností nejen v Iráku.

Slabá irácká armáda USA vydaly miliardy dolarů na výcvik milionové irácké armády a policie. Přesto se vojáci vzdali po tisících několika stovkám sunnitských radikálů, kteří od úterka obsazují irácká města a postupují k Bagdádu. Agentura AP spatřuje hlavní příčinu v tom, že sunnitští vojáci nejsou ochotní položit život za šíitského premiéra Núrího Málikího a jeho vládu, jejíž politika podle nich utiskuje sunnitskou menšinu. Radikálové z ISIL se snaží vojáky a policisty zastrašit předem. Umístili na internet například video, které má ukázat, jak skončí každý sunnita ochotný sloužit šíitské vládě. Za zvuku náboženské hudby radikálové klepou v noci na dveře domu policejního majora. Když jim přišel otevřít, zavázali mu oči, spoutali a nožem uřízli hlavu v jeho ložnici. ISIL se staví do pozice organizace, která bude schopná chránit zájmy iráckých sunnitů. Šíitští vojáci a policisté se v oblastech obývaných sunnity ocitají v izolaci a cítí se v mimořádném nebezpečí. Velký počet členů bezpečnostních složek dezertoval za uplynulý půlrok v západní provincii Anbár, kde ISIS působí od začátku roku a má v rukou města na řece Eufrat včetně Fallúdže a částečně i Ramádí. Podle zdrojů AP byli v oddílech ISIL, jež se v úterý probojovaly do Mosulu, i sunnitští důstojníci, kteří dezertovali z armády právě z nespokojenosti s Málikího politikou. Jakmile do města vešly oddíly ISIL, uprchli zbylí důstojníci do kurdských oblastí. Podle rozvědky se radikálům v Mosulu vzdalo 52 000 policistů a 12 000 vojáků. Výměnou za záruku bezpečného odchodu odevzdali zbraně několika stovkám radikálů. Iráčtí vojáci. Motivem mnoha mužů vstoupit do armády nebo k policii byla vidina stálého platu. Nováčci, kteří by byli jinak nezaměstnaní, mohou počítat s měsíčním platem v přepočtu 14 000 korun. "Proto mnozí myslí hlavně na sebe a řeknou si, tohle není moje válka. Nebyli vycvičeni ke smyslu pro profesionalitu," řekl bývalý irácký velvyslanec v USA Fajsal Istrabádí. Mnoho mužů bylo do bezpečnostních složek najato z oddílů sunnitské domobrany, které se podařilo sestavit Američanům pro boj proti irácké al-Káidě v letech 2007 a 2008. Tito lidé operovali ve svých lokalitách a dodnes jsou loajální především svému kmeni, nikoli státu. Stejně tak šíitští vojáci mají vždy zapotřebí dát najevo, k jaké skupině patří, protože na vojenských hlídkách v Bagdádu často vlají šíitské prapory, jestliže tam slouží šíité. Protože většině vojska chybí profesionalita, do skutečných vojenských operací je nasazováno 10 000 mužů, kteří prošli speciálním americkým výcvikem pro boj proti terorismu a mají za sebou roky bojů po boku amerických jednotek. Tito specialisté sice mohou dobýt určitou lokalitu, ale nemají dost lidí na to, aby ji udrželi. Předají ji většinou běžným jednotkám, které se pak při opakovaném útoku vzdají. Specialisté jsou pod přímým Málikího velením. To je pro premiéra další minus, jelikož se podle kritiků příliš míchá do vojenských záležitostí. Zdroj: ČTK