Finanční odměnu si Snowden rozdělí s dalšími čtyřmi laureáty - dvěma bojovníky za lidská práva a dvěma novináři, uvedl The Guardian. Nadace mu také přislíbila právní podporu. "Tento rok chceme vyslat jasnou zprávu, že alarmující trendy jako masové sledování běžných občanů, porušování lidských práv nebo náboženský fundamentalismus nejsou hrozbami budoucnosti, ale současnosti," uvedl pro britský deník výkonný ředitel nadace Ole Von Uexkull a dodal, že je třeba začít se jimi seriózně zabývat. V opačném případě jsou podle něj ohroženy základy civilizovaného světa.
Lon Snowden, otec Edwarda Snowdena, už dříve kritizoval americký kongres za snahu o „démonizaci“ jeho syna.
Snowden označil ve videu pro The Guardian svou výhru za "zadostiučinění nejen pro mě, ale pro všechny, kteří se o těchto tématech snažili veřejnost informovat přede mnou." Ocenil taky spolupráci s novinami a bojovníky za lidská práva. Podle svých slov se původně obával izolace a masová mezinárodní podpora ho tak překvapila.
Nobelova cena za mír
Systémový administrátor ze Severní Karolíny byl už dříve nominován na Nobelovu cenu za mír. Dva norští zákonodárci to v lednu oznámili na webových stránkách své strany. "Jsme přesvědčeni, že veřejná debata, která následovala po Snowdenových odhaleních, přispěla ke stabilnějšímu a pokojnějšímu světovému pořádku," uvedli s dodatkem, že neschvalují všechny Snowdenovy činy. Některé z nich prý mohly poškodit bezpečnostní zájmy těch států, kterých se týkaly. V obecné rovině prý ale dopomohly k tomu, aby se "důvěra a transparentnost opět staly vedoucími principy mezinárodní bezpečnostní politiky." Nobelova cena za mír bude letos vyhlášena 10. října.
Nevinný Asad
Jednou z posledních Snowdenových "informačních bomb" bylo jeho prohlášení pro časopis Wired z minulého měsíce, že výpadek internetu v Sýrii v roce 2012 měly na svědomí americké tajné služby a ne vláda prezidenta Bašára al-Asada, jak hromadně spekulovala světová média.
NSA se podle Snowdenových slov chtěla nabourat do páteřní sítě hlavního syrského poskytovatele internetového připojení a do jeho hardwaru na dálku nainstalovat špionážní zařízení, které by agentuře poskytlo téměř neomezený přístup k syrskému internetu a dalším komunikačním kanálům. V Sýrii tehdy propukala občanská válka a NSA chtěla díky informacím o Syřanech lépe vyhodnotit skutečný stav v zemi.
Záběry z živě přenášené debaty mezi Edwardem Snowdenem a Vladimírem Putinem.
Díky pochybení agentů však namísto zisku informací zcela odřízli 92% Sýrie od internetu. Společnost Cloudfare, která se specializuje na internetovou bezpečnost, tehdy vypracovala analýzu, podle níž jediným subjektem schopným tak masivního výpadku připojení je hlavní syrský poskytovatel internetu - státem řízena společnost STE. Podezření proto automaticky padlo na Asada.
Svedeme to na Izrael
Snowden uvedl, že agentura měla sice těsně po incidentu strach z odhalení, její představitelé ale žertovali, že v takovém případě svedou vinu na Izrael. NSA se k odhalení nevyjádřila.
Snowden se v současnosti nachází na neznámém místě v Rusku, které mu letos v létě udělilo tříleté povolení k pobytu. Ve svém psaném prohlášení pro Evropský parlament však prohlásil, že usiluje o azyl v Evropské unii.
