S citem pro taktiku a násilnou mocenskou politikou egyptští islamisté vytlačili své politické rivaly. Masivní hospodářské problémy tak ovšem vládnoucí Muslimské bratrstvo nevyřešilo. Naopak čím více získávají islamisté pod svou kontrolu státní instituce, tím více slábne důvěra sponzorů a investorů.
V nastalé nouzi hledají prezident Muhammad Mursí a jeho muslimští bratři pomoc u Mezinárodního měnového fondu (MMF) a u bohatých Arabů z Perského zálivu. V neděli se ministr zahraničí Muhammad Kámil Amr ucházel o investory v Saúdské Arábii. Saúdové ale nejsou muslimským bratřím v současné době z různých důvodů nakloněni. Nelíbí se jim nové kontakty mezi Egyptem a Íránem, ani těsná spolupráce s emirátem Katar. Katarský emír šajch Hamad bin Chalífa Sání podpořil Egypťany úvěrem ve výši dvou miliard dolarů, jehož poslední část byla vyplacena v prosinci.
Ratingové agentury už snížily úvěrový rating Egypta. Od revoluce 25. ledna, která v únoru 2011 skončila svržením prezidenta Husního Mubaraka, poklesly devizové rezervy země o více než 20 miliard na zhruba 15 miliard dolarů.
Zahraniční investoři mezitím začali být obezřetní. Zatímco přímé zahraniční investice činily v letech 2009 až 2010 celkem zhruba 6,8 miliardy dolarů, v letech 2011 a 2012 to už bylo dohromady jen 1,8 miliardy dolarů.
Egyptská libra se navíc v uplynulých dvou letech prudce propadla vůči americkému dolaru. Jestliže počátkem roku 2011 stál jeden dolar ještě 5,82 egyptské libry, pak počátkem tohoto týdne kurz vzrostl na 6,45 libry. To prodražuje i dovozy základních potravin jako obilí a cukru, což zase vyhání vzhůru míru inflace.
Upadající turismus
Také v turistickém sektoru, který patří k nejdůležitějším zdrojům deviz v zemi, není kvůli už měsíce trvající konfrontaci mezi vládnoucími islamisty a jejich liberálními odpůrci situace dobrá. Po více než 33procentním poklesu v roce 2011 počet turistů sice v prvním pololetí 2012 znovu vzrostl, demonstrace a pouliční střety v listopadu a prosinci ale tento pozitivní trend zase ukončily.
Kromě tohoto mají na mnohé západní turisty odstrašující vliv i debaty o zavedení islámského práva (šaría). Předseda Komory cestovních agentur Husám Šair mluvil v prosinci o katastrofální zimní sezoně.
Naděje vlády se nyní upíná na MMF, jehož ředitel pro Blízký východ a Asii Masúd Ahmad, tento týden pobývá v Káhiře k projednání úvěru ve výši 4,8 miliardy. K jeho jednacím partnerům patří i ministr financí Mursí Saíd Higází, profesor ekonomiky z Alexandrie. Tento expert na islámské finanční transakce právě (5. ledna) složil přísahu do rukou prezidenta Mursího.
Peníze od MMF jsou ovšem vždy spojeny i s povinnostmi, a ty se dají v Egyptě jen těžko prosadit. Plánované zvýšení daní Mursí v prosinci odložil, aby nerozhněval voliče před referendem o nové ústavě.
Washington podporuje poskytnutí půjčky Egyptu, přestože to ani vnitropoliticky není zcela nesporné. S názorovou svobodou v Egyptě to ani v éře po Mubarakovi nevypadá nijak dobře. Řada egyptských opozičníků, novinářů a kabaretiérů má na krku žaloby kvůli kritickým komentářům a vtipům na prezidenta Mursího.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nulandová se nedávno při rozhovoru s tiskem na téma úvěru MMF pro Egypt dočkala i otázky, jestli vládu neznepokojuje, že její podpora pro prezidenta Mursího možná napomohla zrodu nového Mubaraka.
