Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Za horko ve městech si můžeme sami. Místo zeleně podporujeme beton

Česko

  15:53
PRAHA - Tropická vedra by se ve velkých městech dala snášet mnohem lépe, kdyby v nich na úkor zeleně nepřibýval beton. Vedoucí Katedry sociální a kulturní ekologie FHS Univerzity Karlovy Ivan Rynda v rozhovoru se serverem Lidovky.cz upozorňuje, že právě zeleň je v létě pro klima ve městech klíčová.

Zeleň pomáhá přežít tropy ve městech. foto: MAFRA - František Vlček

Lidovky.cz: Proč je úplně tropické vedro mnohem snesitelnější na vesnici než ve městě?
Města akumulují teplo, ale také ho zvýšenou měrou vyzařují, protože mají velký poměr asfaltových, betonových a jiných ploch oproti zeleni. Mělo by být obytnou krajinou, dobře postavené město by tedy mělo být ke svým obyvatelům přívětivé i v letních vedrech. Tím nemyslím klimatizaci, jejímž jsem upřímným nepřítelem, i když chápu, že centrální klimatizace ve velkých veřejných prostorech je v tropických vedrech důležitá.

ČTĚTE TAKÉ:

Lidovky.cz:  Co by tedy dobře navržené město mělo během tropů poskytovat?
Sklípky, podloubí, polouzavřené prostory, kde třeba kamenná architektura přirozenou cestou chladí a člověk tam může spočinout. Velmi módním, ale účelným prvkem v posledních decéniích je voda ve městě. Takové Drážďany pracují s celou řadou drobných vodních prvků. Je to pochopitelně nákladné, ale v tomto počasí užitečné. A pak zeleň, zeleň, zeleň.

Lidovky.cz:  Jak pomáhá při horkém počasí?
Je to velmi levný regulátor teploty mezi ročnímu obdobími a zejména mezi dnem a nocí. Záleží na tom, kolik jí město má, protože významně dokáže regulovat teplotu. Zeleň je skutečně klíčová. Jeden jediný vzrostlý strom má za den výkon slušné klimatizace rodinného domku, a to zcela zcela zdarma. Důležitý je také odpar, tedy schopnost zadržet vodu a uvolnit ji, když po ní lidé nejvíce lapají.

Tropické počasí v Ostravě

Lidovky.cz:  Je v českých městech zeleně dostatek?
Nedá se to paušalizovat, protože ta města jsou velmi různá. Třeba Havířov je považován za uměle navržené město pro průmyslové a těžební potřeby, ale nemá zeleně nedostatek. Praha sice nějakou veřejnou zeleň má, ale trpí dvěma věcmi: zástavbami kdejakého prostoru, který může zůstat otevřený. Nikde přece není psáno, že je nutné zastavět kdejakou skulinu. Važme si proluk nebo nesmírně důležitých vnitrobloků. Druhou věcí je odstraňování veřejné zeleně, někdy i zbytečného kácení vzrostlých stromů právě v těch vnitroblocích, které jsou neviditelným, ale nesmírně důležitým regulátorem teploty a čističem ovzduší.

Lidovky.cz:  Kde třeba musela zeleň ustoupit stavařům?
Dám jeden nenapravitelný případ, který pokládám za hodně nešťastný. Jedna z nejcennějších pražských parcel byla na Příkopech, kde za dob mého dětství byl velmi pěkný parčík s bazénkem a fontánou. Spousta rodin tam chodila po úspěšném nákupu v Dětském domu na zmrzlinu, odpočinout si. Tato proluka se vůbec zastavovat nemusela. Takových případů je v Praze spousta.

Dalším nešťastným příkladem je pražská Vidoule kousek od Fakulty humanitních studií, kde učím. To je nádherné, dosud nezastavěné prostředí. Jistě by se tam vyjímaly vilky, v pojetí developera třípatrové. Jenže ne každý může bydlet na samotě u lesa, to území by mělo zůstat přírodním parkem.

Na vině jsou nešťastné devoloperské záměry. Bohužel platí, že za první republiky diktoval v nejlepším slova smyslu úředník, dnes diktuje developer. Prodej některých pozemků k zástavbě je skoro zločin. Developer je placený za postavení objektu, ale ne za to, jak bude fungovat.

V Praze lidé vedrům unikali do Vltavy.

Lidovky.cz:  Není ale na vině spíš úředník, který developerům z různých důvodů ustupuje?
Dnes je aktuální snaha privatizovat některé veřejné prostory, například v Praze oblast směrem z Podolí na Pankrác. Všichni víme, že tam má sídlo Roman Janoušek a tamější městská část se snaží kupčit s velmi cenným územím. To není na hranici zločinu, to je zločin.

Lidovky.cz:  Kde v Praze jsou ve vedrech k lidem přívětivá místa?
Samozřejmě tam, kde bydlím, to bych nebyl sociální ekolog. Lidé třeba neznají enklávu Solidarity vybudovanou po 2. světové válce jako nouzové bydlení, která patří k velmi nenápadným, ale skoro klasickým ukázkám funkční zástavby. Jsou tam dělnické domky protkané veřejnou zelení, která je zachovaná a obnovovaná. Je to oáza klidu izolovaná od hlavních tahů. Pochopitelně je v hlavním městě celá řada čtvrtí, které mají zeleně dostatek, třeba Dejvice a čtvrti nad historickou zástavbou Smíchova, například Košíře.  

Lidovky.cz:  Jaká větší česká města poskytují dobrý úkryt před vedry?
Města s bohatě zastoupenou veřejnou zelení jsou Jablonec a Liberec. Sem tam mají i novou architekturu a narozdíl od Prahy nalakované pro turisty nabarevno mi připadá, že jsou restaurovaná šetrněji. V Liberci touto dobou může být pěkněji než v centru Prahu.

Kdo je Ivan Rynda?

Ivan Rynda

PhDr. Ivan Rynda je sociální a kulturní ekolog a vysokoškolský pedagog na Fakultě humanitních studií UK. Je spoluzakladatelem Rady vlády ČR pro udržitelný rozvoj. Po revoluci působil jako politik, byl poslancem za Občanské fórum, v roce 2006 neúspěšně kandidoval za SZ do Senátu.

Lidovky.cz:  Jak si v tomto ohledu vedeme v porovnání se zahraničím, mají tam zelenější města?
Třeba oproti Rakousku, Německu a Švýcarsku má Českou určitý milý stupeň neuklizenosti. Mně je velmi příjemné, když je ve městě roztroušená zeleň malých parčíků, protože například může být přestupní stanicí pro řadu živočichů, jejichž existenci si ani neuvědomujeme. Takže oproti uklizenosti některých švýcarských měst v tomto máme přednost.

Rád bych zmínil i fenomén takzvané druhé divočiny vznikající spontánně na městských perifériích, kam běžně člověk nezabloudí. Myslím tím opuštěné vlečky nebo bývalé sklady. Tam příroda velmi rychle zaútočí a zmocní se svého hájemství a vytvoří tam zajímavou a příjemnou diverzitu.

Lidovky.cz:  Chrání si jinde lépe svoji zeleň než my?
Řeknu to takhle: dobře umí s developery vyjednávat Francie, je ukázkou, že i oni mohou být užiteční, ale musí se držet zkrátka. Ve Francii se nestane, že developer, investor a podplacený architekt zničí, na co přijdou, včetně zeleně. Developera si tam hlídají od samého začátku, má navíc za projekt zodpovědnost i do budoucna.

Autor: