"Srbsko a Kosovo si zaslouží, aby jim byl umožněn další krok na jejich cestě do Evropské unie," prohlásil ve Štrasburku komisař pro rozšíření EU Štefan Füle. Kosovsko-srbskou dohodu o normalizaci vztahů z dubna 2013 označil za milník pro celý region a za pozitivní příklad, který mohou následovat i další balkánské země, které neprojevují takový pokrok v integraci. Připomněl, že Srbsko zahájí s EU už příští úterý přístupové rozhovory a také "evropská perspektiva Kosova se zhmotňuje".
ČTĚTE TAKÉ |
S Prištinou začala Evropská unie loni v říjnu jednat o uzavření stabilizační a asociační dohody a podle Füleho tyto rozhovory probíhají velice dobře. V průběhu letošního roku by je Brusel chtěl dotáhnout do konce. "Budoucnost Kosova je v Evropské unii," zdůraznila rakouská europoslankyně za Zelené Ulrike Lunaceková, zpravodajka dokumentu o Kosovu, které stále ještě neuznalo pět z 28 členských zemí EU.
Stále je potřeba mnoho věcí vylepšit
Priština ale musí pokročit v započatých reformách. Evropský parlament žádá především přijetí nového volebního zákona, který by v Kosovu zajistil transparentní a jednodušší hlasování, nebo zlepšení ochrany práv menšin a kulturního dědictví hlavně srbské minority na severu země. Nedostatečný pokrok konstatuje zpráva u potírání korupce a organizovaného zločinu nebo u odstraňování diskriminace v Kosovu.
Přetrvávající nedostatky evropští poslanci shledali také u Srbska, a to zejména v soudnictví, boji proti korupci a organizované kriminalitě, ve výběru daní a provádění rozpočtové politiky nebo u ochrany práv spotřebitelů. Ocenili naopak současnou spolupráci Bělehradu s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu, před nějž byli podle parlamentní zprávy postaveni všichni podezřelí z válečných zločinů na území někdejší Jugoslávie.
