Dvoutisícový epidemiologický práh překročily Plzeňský, Zlínský a Moravskoslezský kraj, těsně se mu blíží kraj Jihomoravský. Nad hranicí 1700 nemocných na 100.000 obyvatel jsou kraje Královéhradecký a Karlovarský.
"Pokles je evidován ve všech věkových skupinách a zřejmě jsme již těsně za vrcholem letošní chřipkové epidemie," řekl epidemiolog Jan Kynčl. V rámci ČR lze však stále ještě hovořit o celoplošném výskytu chřipky, což potvrzuje fakt, že více než jedna třetina okresů napříč celou ČR nadále eviduje nárůst počtu nemocných s akutní respirační infekcí včetně chřipky, upřesnil Kynčl.
"Myslím, že (chřipka) kulminovala a že příští týden to už bude na ústupu," řekl ČTK ještě před zveřejněním statistik dětský lékař Milan Kudyn. Jsou i nové případy, ale počty nenarůstají ani neubývají, počet nemocných je stabilizovaný. Chodí hlavně předškolní děti, uvedl.
Dětská lékařka Hana Cabrnochová se domnívá, že nemocnost ještě nekulminovala ve velkých městech, záleží podle ní ale hodně na konkrétní lokalitě. V Praze je asi 1300 nemocných na 100.000 obyvatel, týden předtím byla nemocnost vyšší.
Podle Cabrnochové chřipku často přenesou rodiče na děti, které pak mají vysoké horečky. Komplikace se objevují hlavně u seniorů, ale také u mladých lidí, kteří podcení léčbu a nezůstanou pár dní doma, uvedla.
"Zvlášť typické je to, že chodí ti, kteří nebyli očkováni," řekl praktický lékař Václav Šmatlák. Podle něj chodí zhruba stejně pracujících i seniorů. Asi dvě třetiny dospělých si berou neschopenku, byť první tři dny nemají z nemocenského pojištění hrazené, odhadl.
Souhrnná data za celou Českou republiku se mohou lišit od údajů regionů. Zatímco regiony uvádějí součty, celková data se kvůli porovnatelnosti přepočítávají podle věkových struktur. Musí se vzít v potaz věková struktura konkrétního okresu a statistickými metodami data upravit na strukturu, která je věkově shodná s celkovou populací, vysvětlil Kynčl.
Dnes zveřejněné číslo týdenního celoevropského bulletinu o chřipce na kontinentu (EISS) uvádí, že v týdnu od 2. do 8. února se zvyšoval počet onemocnění ve střední Evropě, kde většina zemí hlásila "střední až vysokou intenzitu". Nejhůře na tom byly Finsko, Polsko, Rakousko a Švýcarsko. V západní Evropě byla chřipka na ústupu, na Ukrajině a v Rusku byl výskyt nízký nebo střední.
"Pokles je evidován ve všech věkových skupinách a zřejmě jsme již těsně za vrcholem letošní chřipkové epidemie," řekl epidemiolog Jan Kynčl. V rámci ČR lze však stále ještě hovořit o celoplošném výskytu chřipky, což potvrzuje fakt, že více než jedna třetina okresů napříč celou ČR nadále eviduje nárůst počtu nemocných s akutní respirační infekcí včetně chřipky, upřesnil Kynčl.
"Myslím, že (chřipka) kulminovala a že příští týden to už bude na ústupu," řekl ČTK ještě před zveřejněním statistik dětský lékař Milan Kudyn. Jsou i nové případy, ale počty nenarůstají ani neubývají, počet nemocných je stabilizovaný. Chodí hlavně předškolní děti, uvedl.
Dětská lékařka Hana Cabrnochová se domnívá, že nemocnost ještě nekulminovala ve velkých městech, záleží podle ní ale hodně na konkrétní lokalitě. V Praze je asi 1300 nemocných na 100.000 obyvatel, týden předtím byla nemocnost vyšší.
Podle Cabrnochové chřipku často přenesou rodiče na děti, které pak mají vysoké horečky. Komplikace se objevují hlavně u seniorů, ale také u mladých lidí, kteří podcení léčbu a nezůstanou pár dní doma, uvedla.
"Zvlášť typické je to, že chodí ti, kteří nebyli očkováni," řekl praktický lékař Václav Šmatlák. Podle něj chodí zhruba stejně pracujících i seniorů. Asi dvě třetiny dospělých si berou neschopenku, byť první tři dny nemají z nemocenského pojištění hrazené, odhadl.
Souhrnná data za celou Českou republiku se mohou lišit od údajů regionů. Zatímco regiony uvádějí součty, celková data se kvůli porovnatelnosti přepočítávají podle věkových struktur. Musí se vzít v potaz věková struktura konkrétního okresu a statistickými metodami data upravit na strukturu, která je věkově shodná s celkovou populací, vysvětlil Kynčl.
Dnes zveřejněné číslo týdenního celoevropského bulletinu o chřipce na kontinentu (EISS) uvádí, že v týdnu od 2. do 8. února se zvyšoval počet onemocnění ve střední Evropě, kde většina zemí hlásila "střední až vysokou intenzitu". Nejhůře na tom byly Finsko, Polsko, Rakousko a Švýcarsko. V západní Evropě byla chřipka na ústupu, na Ukrajině a v Rusku byl výskyt nízký nebo střední.
