Lid slaví úspěch Erdoganovy AKP
foto: Reuters
Oznámila to turecká státní agentura Anadolu po sečtení 96 procent hlasů. Oficiální výsledky tureckých voleb budou přesto známy až za 11 či 12 dní, uvedla volební komise. Prodleva podle Reuters umožní komisi zvážit případné stížnosti jednotlivých stran na průběh hlasování. Vítězství vládní AKP je ale jisté, bude vládnout sama.
Do zákonodárného sboru se dostala také sekulární a hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP), nacionalisté a jen těsně Kurdové. Turecký premiér Ahmet Davutoglu (AKP) již označil výsledek voleb za vítězství demokracie.
AKP po sečtení 95,86 procent volebních lístků vede s 49,4 procentem hlasů, zatímco sekulární CHP získala 25,34 procenta hlasů. Na třetím místě se umístila nacionalistická Strana národní akce (MHP) s necelými 12 procenty hlasů a prokurdsky orientovaná Lidová demokratická strana (HDP) s 10,4 procentem hlasů. HDP se po červnových volbách se 13 procenty dostala do parlamentu poprvé, nyní jen těsně překonala nutnou desetiprocentní hranici.
V přepočtu na mandáty získá AKP v 550členném parlamentu pohodlnou většinu 316 křesel, CHP jich bude mít 133, nacionalisté 42 a Kurdové získají 59 mandátů. HDP dosud měla 80 poslanců.
Jednobarevná vláda
Kurdové Erdogana nechtějíZatímco voliči AKP slaví, v převážně kurdském Diyarbakiru na jihovýchodě země vyšly do ulic desítky demonstrantů. Policie proti nim použila slzný plyn. |
Strana spravedlnosti a rozvoje (Adalet ve Kalkinma Partisi) je vládnoucí stranou v Turecku již 13 let. Vždy sestavovala vládu sama, až do voleb letos v červnu, kdy ztratila absolutní většinu (měla jen 258 z 550 křesel v parlamentu) a následně se nedokázala dohodnout na koalici, proto politický pat muselo vyřešit nové hlasování. Strana očekávala, že absolutní většinu v parlamentu v neděli obnoví.
„Dnešek je vítězství naší demokracie a našeho lidu,“ prohlásil ke svým přízvnicům Davutoglu. „Snad vám v následujících čtyřech letech budeme moci dobře sloužit a v roce 2019 se před vás opět postavíme,“ dodal premiér s odkazem na nadcházející řádné parlamentní volby za čtyři roky.
Nedělní volby se konaly v době rostoucí nestability v těsné blízkosti Turecka - za bojů v Sýrii a Iráku a za uprchlické krize, která se z Turecka přelévá do Evropy.
Co je AKP a kdo je ErdoganStrana spravedlnosti a rozvoje a prezident Recep Tayyip Erdogan, který je klíčovým mužem této strany ač jí nepředsedá- AKP vznikla v roce 2001, kdy ji založili umírnění poslanci ze zrušené proislámské Strany ctnosti (FP) v čele s tehdy bývalým starostou Istanbulu Erdoganem. Ten stál v čele AKP až do loňského srpna, kdy se stal prezidentem Turecka. Ve vedení strany i v čele turecké vlády ho vystřídal tehdejší ministr zahraničí Ahmet Davutoglu.
- Od prvních voleb v roce 2002, v nichž AKP kandidovala, získala postupně 34,3 procenta, 46,6 procenta (v roce 2007), 49,8 procenta (v roce 2011) a letos v červnu 40,9 procenta hlasů.
V nedělních volbách získala více než dvacetiprocentní náskok za středolevou sekulární Lidovou republikánskou stranou (CHP), která je nejstarší politickou stranou v zemi (v roce 1923 ji založil Mustafa Kemal Atatürk). - AKP se zprvu profilovala jako proislámská umírněnástrana pravého středu, která prosazuje liberální tržní ekonomiku a podporuje členství země v EU. V roce 2005, kdy unie zahájila s Ankarou přístupové rozhovory, byla AKP také přijata jako pozorovatel do Evropské lidové strany. Ale stejně jako drhla jednání o vstupu do EU, tak se i poslanci AKP v listopadu 2013 v Evropském parlamentu připojili k euroskeptické Skupině evropských konzervativců a reformistů.
- V posledních letech je AKP stále častěji kritizovaná za to, že navzdory proklamacím o sekularismu má skrytý program islamizace. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za "rouhání" kvůli kritice proroka Mohameda. Loni na jaře například telekomunikační úřad blokoval na popud vlády sociální sítě před komunálními volbami, protože prý nelegální nahrávky na internetu zpochybňovaly bezúhonnost čelních představitelů státu.
- Před Vánoci 2013 vypukl v zemi korupční skandál desítek obchodníků, poslanců a funkcionářů blízkých režimu, včetně synů tří ministrů za stranu AKP. Erdogan obměnil kabinet, ale kauzu označil za spiknutí. Krátce nato byly propuštěny či přemístěny stovky policistů a soudců, kteří se na vyšetřování kauzy podíleli.
- Také prezident Recep Tayyip Erdogan (61) bývá v posledních letech kritizován za autoritářský styl moci. Protesty proti jeho vládě vyvrcholily na jaře 2013, kdy se původní demonstrace za záchranu istanbulského parku Gezi po tvrdém zásahu policie (s několika oběťmi) rozšířily i do dalších měst země a demonstranti žádali demisi vlády a svobodu slova a shromažďování.
- Erdoganovi nicméně nelze upřít, že z Turecka udělal hospodářského tahouna regionu. Jeho vláda poněkud zlepšila postavení kurdské menšiny a v březnu 2013 dokonce dojednala s kurdskými separatistypříměří. To ale skončilo letos v létě, kdy se Turecko bombardováním pozic Islámského státu (IS) připojilo k zemím, jež zasáhly do války v Sýrii, avšak zároveň bombardovalo i tábory Strany kurdských pracujících (PKK) v Iráku.
- Politické body možná Erdoganovi vynesla i migrační krize. Turecko nyní čelí masivnímu přílivu syrských uprchlíků (asi dva miliony lidí) a EU ve snaze zastavit vlnu těchto migrantů do Evropy si podle analytiků v podstatě nechává diktovat od Ankary podmínky. Už slíbila urychlení udělování víz tureckým občanům i rozhovorů o vstupu do EU.
|
