Do sněmovny se poprvé v historii země zřejmě dostala i prokurdská strana, levicová Demokratická strana lidu (HDP). Sečteno je podle turecké televize asi 90 procent hlasů.
Erdogan vábil voliče Jeruzalémem i koránem. Teď rozhodují o ‚putinizaci‘ Turecka |
„Očekáváme menšinovou vládu a předčasné volby,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity jeden z čelních představitelů vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Erdoganova AKP vede se 42 procenty hlasů, což by v přepočtu znamenalo pouze 263 křesel v 550členném parlamentu a konec období 13 let, kdy AKP vládla sama. Prokurdská HDP podle předběžných výsledků získala 11,6 procenta hlasů a 73 křesel. Dvě hlavní opoziční strany, sociální demokraté a ultrapravicová Strana národní akce (MHP), získaly 24, respektive 17 procent hlasů. Podle agentury Reuters ale stále nejsou sečtena velká města, což by výsledky mohlo ještě změnit.
  |
Nedělní volby byly de facto referendem o tom, zda posílit pravomoci Erdogana, jednoho z nejpopulárnějších, ale také nejkontroverznějších moderních tureckých vůdců, a vytvořit tak prezidentskou republiku.
K tomu by byla potřeba změna ústavy, kterou by muselo podpořit 367 poslanců z 550. Aspoň 330 zákonodárců by pak bylo nezbytných k vypsání referenda o novém základním zákonu. V dosavadním parlamentu měla AKP 312 mandátů. Nedělní volební výsledek bude podle světových agentur patrně ranou pro Erdogana a jeho premiéra Ahmeta Davutoglua, kteří hlasování prezentovali jako volbu mezi „novým Tureckem“ a návratem do historie, poznamenané krátkodobými koaličními vládami, ekonomickou nestabilitou a vojenskými puči.
