Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Eso psychologické války. CIA vzpomíná na Češku, která přiměla 600 německých vojáků zběhnout

Lidé

  5:14
LANGLEY/PRAHA - Jde o fascinující příběh Češky, kterou doma téměř nikdo nezná, a přitom leží po boku amerických prezidentů. Narodila se jako Božena Hauserová v Brně, proslavila se jako příslušnice zpravodajské služby OSS Barbara Lauwersová, která provedla jedny z nejúspěšnějších operací psychologické války v amerických dějinách.

Božena Hauserová aneb Barbara Lauwersová. foto: CIA

Oficiální účet americké Central Intelligence Agency (CIA, Ústřední zpravodajská služba) o ní v noci na pátek vydal na Twitteru 16 tweetů. „Barbara Lauwersová v OSS v týmu pro morální operace vyvinula propagandistické programy na zničení morálky nepřítele,“ stojí v první ze zpráv.

CIA si v těchto dnech připomíná 75 let od založení jejího předchůdce OSS - Office of Strategic Services (Úřadu pro strategické služby). Amerika tak vzpomíná na ženu, která se narodila dva měsíce před vypuknutím první světové války - 22. dubna 1914 v Brně jako Božena Hauserová.

V Brně začala usměvavá dívka i studovat. V roce 1933 dokončila gymnázium a začala chodit na právnickou fakultu Masarykovy univerzity. 11. 11. 1937 tam získala právnický titul. Už v době studií tam pracovala v advokátní kanceláři Dr. Pražáka.

Urychlená svatba

Po studiích nastoupila do firmy Baťa ve Zlíně, kde kromě právnické praxe přispívala i jako novinářka do podnikového časopisu. U Bati se seznámila se svým budoucím manželem Charlesem Lauwersem, Američanem belgického původu. Pár měl svatbu naplánovanou na 21. března 1939. 15. března však Československo obsadili nacisté. Manželé Lauwersowi byli narychlo oddání o den později. Vzápětí zmizeli z okupované republiky na pokyn firmy Baťa do Konga, kde měli pokračovat ve své práci.

Charles Leuwers se poté vrátil do Spojených států, ona žila nějakou dobu v Kapském Městě. V roce 1941 se konečně zase manželé shledali - nyní už v USA. 7. prosince 1941 však napadlo Japonsko Spojené státy v Pearl Harboru. O den později vyhlásily USA Japonsku válku a vstoupily do druhé světové války. Brzy na to Leuwers narukoval.

Božena tou dobou pracovala na československém velvyslanectví ve Washingtonu. V New Yorku se totiž náhodou při fotbalovém utkání potkala s Janem Masarykem, ministrem zahraničí československé exilové vlády. „Pokynul, abych přistoupila a řekl: ‚Marš do Washingtonu, na velvyslanectví potřebují lidi, co umějí číst a psát‘,“ řekla v 90. letech v rozhovoru pro Reflex.

Stala se Američankou. O pár hodin později narukovala

1. června 1943 se konečně stala americkou občankou. Své nové vlasti se cítila být zavázána. Ten samý den se Božena Lauwersová dobrovolně přihlásila do armády. Pak si kvůli zjednodušení změnila křestní jméno na Barbaru. „Abych řekla pravdu, doufala jsem, že služba v armádě bude velké dobrodružství, které jsme nechtěla zmeškat,“ vzpomínala po letech pro web CIA.

Na Floridě prošla základním vojenským výcvikem. Pak jí poslali do Georgie na důstojnický výcvik ženských sborů. I kvůli jejím jazykovým znalostem (mluvila plynně česky, slovensky, anglicky, německy a francouzsky) tam byla určena k nasazení ve zvláštních službách.

Generál William J. Donovan „Divoký BIll“ prochází kolem operační jednotky před jejím vysláním do Číny.

Spolu s ní byly v důstojnické škole stovky jiných žen. Ale jen tři z nich dostaly rozkaz se okamžitě po škole hlásit ve Washingtonu. „Až když jsme tam přijely, tak jsme se dozvěděly, že budeme pracovat pro OSS.“ První zpravodajskou službu USA založil o rok dříve William Donovan, známý pod přezdívkou „Divoký Bill“, který se inspiroval u Britů.

„Ve Washingtonu nás hned začali ‚zpracovávat‘. Pracujte a mlčte o tom, co děláte. Hleďte si jen vlastního a na nic se neptejte. Buďte dostupní 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu,“ líčila příslušnice OSS, která byla vůbec první Češkou sloužící v americké armádě.

Operace Kysané zelí

Její první nasazení bylo v Alžíru. Jenže Lauwersovou Afrika nelákala, chtěla pomáhat v Evropě. Když spojenecké armády vstoupily 5. června 1944 do Říma, byla třicetiletá žena převelena do Itálie. Tam se přidala k organizování Operace Sauerkraut (v překladu Kysané zelí). Tu OSS spustila několik hodin poté, co se Claus von Stauffenberg a další nespokojení němečtí důstojníci pokusili provést atentát na Adolfa Hitlera.

Cílem Operace Sauerkraut bylo zaútočit na morálku německých vojáků vypouštěním dohadů, falešných rozkazů a letáků, které měly vnášet neklid poukazováním na nespokojenost důstojníků s vrchním velením. Krátce po atentátu vyrazila Lauwersová džípem do zajateckého tábora u Neapole. Měla vyzpovídat německé zajatce, vybrat z nich ty schopné spolupracovat - a ty poslat za frontu, kde měli infiltrovat nacisty a vojáky.

Toaletní papír s Hitlerem vyráběný OSS.

„Když jsem vyslýchala vězně, hledala jsem ty, kteří byli schopni a ochotní se dostat za frontovou linii a šířit tam naši propagandu,“ říkala Lauwersová. Nakonec vybrala skupinu vězňů, kterým vymyslela nové identity a naučila je jejich nové životní příběhy.

Ti pak opravdu po čtyřdenním školení šířili propagandu v německých řadách, když letáky přibíjeli na stromy či je rozhazovali v zázemí. OSS vyhodnotila operaci Kysané zelí, i díky Lauwersové, jako úspěšnou. Část Němců se ke spojencům dokonce vrátila a přinesla neocenitelné zpravodajské informace.

„Liga osamělých milenek“

Lauwersová byla ve štábu OSS, zodpovědném za Operaci Sauerkraut, jedinou ženou. Navrhla tam založení mýtické “League of Lonely War Women - Ligy osamělých válečných žen“. Tato propagandistická kampaň měla přesvědčit demoralizované Němce, že každý voják může získat milenku, když si připne na klopu papírové srdce, které distribuovalo OSS.

Tisknutí letáků při Operaci Kysané zelí.
Ukázka výtisků propagandy OSS.

Psychologická operace měla urazit a podrýt morálku v Říši - kvůli uraženým manželkám a dívkám nevěrných vojáků. Propagandistické operaci „skočili na špek“ i novináři Washington Post, kteří o nevěrných německých vojácích vydali 10. října 1944 velký článek.

„Patřila k nejlepším. Těžko lze najít srovnání. Třeba já takové výsledky neměla. Opravdu byla výjimečná,“ říkala bývalá agentka OSS a CIA a spisovatelka Elizabeth McIntoshová. V její knize o amerických špionkách je celá jedna kapitola věnována právě Lauwersové.

Nejúspěšnější mise Lauwersové však přišla poté, když se dozvěděla, že na frontě za Němce bojují i vojáci, kteří jsou původem z Československa, zřejmě ze Sudet. Barbara vymyslela řadu letáků, které měly přesvědčit její krajany, aby dezertovali. Letáky rozházely spojenecké bombardéry nad italskými bojišti a jejich znění v češtině a slovenštině odvysílala i BBC.

Vysoké vyznamenání

Její práce zabrala. Přes šest stovek vojáků přešlo frontu a vzdalo se, mnoho z nich s letákem mladé Češky stále ještě v kapse. 6. dubna 1945 za to přebrala Barbara Lauwersová v Římě jedno z nejvyšších amerických vojenských vyznamenání - Bronze Star (Bronzovou hvězdu). „Řekli mi, abych si to připnula na uniformu a předtím se trochu nalíčila,“ popisovala slavnostní okamžik po letech. „Když na to nyní myslím, stále mi běhá mráz po zádech“.

Barbara Lauwersová přebírá Bronzovou hvězdu.

Po válce se vrátila za rodinou do Československa, s manželem je totiž válka odcizila a rozvedli se. „Avšak zaměstnání jsem v Brně sháněla marně. I u těch největších soukromých podniků mi dávali najevo, že jsem sloužila ve ‚špatné armádě‘. O Vánocích 1947 se u nás zastavil lidovecký poslanec Ivo Ducháček a divil se, co tu ještě dělám. Tady se brzy změní poměry a po tobě půjdou komunisté okamžitě, varoval. Podruhé jsem tedy musela utíkat. Na Nový rok 1948 jsem odletěla do Washingtonu,“ popsala v MF Dnes.

Později vykonávala mnoho různých profesí: prodávala klobouky, byla zubní asistentkou, moderátorkou Hlasu Ameriky či pracovala v Knihovně Kongresu. Tam se seznámila se svým druhým manželem - Američanem polského původu - Josephem Junoszou Podoskim, kterého si vzala v roce 1954.

Barbara Lauwers Podoskiová s prezidentem Václavem Havlem.

Působila i v českých krajanských sdruženích v USA. Po roce 1968 pomáhala československým emigrantům, ve Vídni pracovala pro exulanty z celé východní Evropy (American Fund for Czechoslovak Refugees, předtím Tolstoy Foundation).

Spočívá po boku prezidentů

Do konce života nosila v kabelce tři předměty - nůž, kapesník a lžičku, základní „výbavu“ vojáka, jako upomínku na válku. I v 95 letech si říkala „starší dorostenka“.

Barbara Lauwers Podoskiová.

Barbara Lauwers Podoskiová zemřela 16. srpna 2009 ve věku 95 let. Její druhý domov Spojené státy jí vyhradily místo tam, kde odpočívají největší hrdinové - na Arlingtonském národním hřbitově, kde jsou pochováni vojáci od občanské války a také někteří prezidenti. Po jejich boku byla uložena česká rodačka se všemi poctami...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!