Europoslanci se po dvou letech jednání dohodli na znění předpisu, který standardizuje značení potravin v zemích EU. Jak je už nyní praxí u hovězího masa, bude se muset nově i v případě vepřového, skopového, kozího nebo drůbežího uvádět země původu.
"Zejména v kontextu nedávné epidemie ptačí chřipky to přináší možnost kvalifikovaně se rozhodnout při koupi výrobků obsahujících maso," zdůraznil přínos nové legislativy europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL). Producenti mají na změnu obalů tři roky.
Nařízení se týká také ryb, olivového oleje, medu či ovoce a zeleniny. Pokud bude v supermarketu ovoce vyskládané v bedýnkách, musí jeho původ hlásit například přistavená cedule. Povinný údaj o zemi původu by se do budoucna mohl týkat také mléka nebo masa králičího, které nově schválená legislativa opomíjí.
Kolik to má kalorií?
Ke zdravějšímu stravování by mělo napomoci uvádění údaje o energetické hodnotě výrobku v přepočtu na 100 gramů nebo 100 mililitrů. Jogurty nebo například zmrzliny mohou výrobci kvůli praktičnosti doplnit i o počet kalorií v jedné porci.
Množství tuků, nasycených tuků, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli budou dalšími povinně uváděnými položkami. Spotřebitelé je všechny musejí najít uvedené v přehledné tabulce. "Velkým úspěchem je povinné označování trans-mastných kyselin, protože jejich konzumace prokazatelně zvyšuje riziko srdečních onemocnění," doplnil europoslanec Pavel Poc (ČSSD).
Z hlediska přínosu pro lidské zdraví se však podle Březiny (KDU-ČSL) mohlo udělat víc. "Uměl bych si představit třeba zavedení povinnosti výstražného upozornění na obalech výrobků s nadměrným obsahem tuku nebo cukru. Nová pravidla označování potravin však bohužel tak daleko nejdou," uvedl Březina spolu s připomínkou, že Češi se nachází na druhém místě žebříčku nejtlustších národů EU.
Alergeny musejí uvádět i restaurace
Nová pravidla myslí i na alergiky. Všechny přísady, které mohou způsobit alergickou reakci, musejí být uvedeny u výčtu složení a navíc zvýrazněny. Povinně na alergeny v jídle musejí upozornit i provozovatelé restaurací nebo jídelen. Způsob si určí každý členský stát samostatně.
Navíc by se mělo snížit riziko, že nakupující naletí na nejrůznější potravinové náhražky. Příkladem mohou být například jahodové jogurty, které mají s jahodami společné maximálně aroma, nebo sýry, které vůbec neobsahují mléko, což je běžné u tavených sýrů. Zákazníci nesmějí být klamání ani v případě, že výrobek obsahuje více druhů masa nebo ryb, musí to být jasně uvedeno hned u názvu.
Konec nakupování s lupou
Minulostí by mělo být i mžourání na obaly, které informace uvádí příliš drobným písmem. Nařízení upravuje totiž i velikost písma a to na minimálně 1,2 milimetru. Původní návrh počítal dokonce s třímilimetrovým písmem.
Ten však neprošel, stejně jako například povinnost povině uvádět pět základních nutričních složek (kalorie, tuk, nasycené tuky, cukr a sůl) na přední straně obalů. "Je dobrou zprávou pro výrobce, že tyto údaje nemusí být uváděny na přední straně obalu. Zůstane jim tak větší prostor na umístění názvu, loga a různých marketingových sdělení nezbytných pro zajištění konkurenceschopnosti výrobku na trhu," vidí v tom pozitivum Březina.
Poté, co EU zveřejní nová pravidla ve svém pravidelném věstníku, musejí se jim výrobci přizpůsobit do tří let. V případě informací o výživné hodnotě budou mít na změnu pět let.
