Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

EU podpoří Svěráka i Marhoula

Kultura

  12:02
PRAHA - Čeští filmaři se naučili získávat peníze z fondů Evropské unie. Loni se svými žádostmi podanými přes Media Desk, českou pobočku programu EU Media, uspěli například režiséři Jan Svěrák, Bohdan Sláma nebo Václav Marhoul. Z unie přišlo na filmové projekty a distribuci v Česku více než 34 milionů korun.

Zatím poslední snímek Jana Svěráka Vratné lahve foto: www.vratnelahve.czReprofoto

Media Desk v Česku funguje od roku 2002 a z evropských fondů získává peníze na výrobu filmů, distribuci, filmové festivaly a vzdělávání. Nejvíce peněz jde distributorům, kteří dovážejí evropské filmy. Dotace totiž získávají automaticky, pokud je snímek, který v minulosti uvedli v českých kinech, divácky úspěšný. Druzí nejúspěšnější jsou filmaři. Na přípravu nových filmů se z evropských fondů do Česka vrátilo v podobě dotací téměř devět milionů korun. Peníze si mezi sebe rozdělilo šest filmových společností, v jejichž produkci vznikne v příštích letech třináct nových českých filmů.

Devět milionů na scénáře
Peníze jsou určeny především na vývoj scénáře, ale i zajištění dalšího financování rané fáze výroby, jako jsou cesty nebo obhlídky lokací. Tvůrci je nemohou použít na financování samotného natáčení.

V rozpočtu mohou s dotací EU počítat režisér a producent Václav Marhoul, který připravuje ve své společnosti Silver Screen válečný film Tobruk, nebo Bohdan Sláma, jenž chystá završení své volné trilogie o hledání lásky nazvané Venkovský učitel. Uspěl i Jan Svěrák s projektem Sámo o osudovém zvratu v životě středověkého kupce. Film vyrobí pod hlavičkou Biograf Jan Svěrák a premiéru plánuje na rok 2008. Ještě před Sámem by měl Svěrák, jenž právě dokončuje dlouho odkládané Vratné lahve, natočit film Pes. Na snímek avizovaný jako příběh "přátelství a lásky mezi dvěma outsidery - hluchou dívkou a toulavým psem" dostal podporu z fondu Media v roce 2004.

Byrokracie, která má smysl
Samotné přiklepnutí dotace ale neznamená, že tvůrce dostane peníze na ruku. Nejprve musí utratit 60 procent z rozpočtu na přípravu, a teprve až mu ho v unii schválí, přijde první splátka z přidělené částky. Dávkování financí je jednou z mnoha pojistek proti zneužití peněz. Další jsou zabudované v mnohastránkovém dotazníku, který musejí všichni žadatelé o podporu vyplnit. "Dotazník je neskutečně složitý. Má desítky stránek a samotné vyplnění žádosti mi trvalo měsíc. Několikrát jsem to chtěl vzdát. Daňové přiznání je proti tomu hračka," komentuje cestu za získáním dotace Václav Marhoul. "Ta byrokracie má ale nakonec svůj smysl. V dotazníku je totiž zabudováno plno pojistek proti tomu, aby někdo peníze jen shrábl a do žádného filmu je nevložil. Například se musí zavázat, že stejnou částku, jakou dostal, investuje do příštího projektu ze svého," dodává Marhoul, který vyčíslil rozpočet Tobruku na dva miliony eur. Komise se systémem pojistek snaží rozdělovat peníze jen mezi ty producenty, kteří se výrobě filmů věnují dlouhodobě a pomáhají rozvoji kinematografie konkrétního člena EU.

Dařilo se dokumentům
Společnosti Negativ a FilmBrigade se rozhodly zkusit štěstí s financováním souboru několika filmů najednou, s nímž před rokem uspěl Stillking Films. Negativ v jednom "balíku" se Slámovým Venkovským učitelem přihlásil i hořkou komedii Protektorát Marka Najbrta, Lištičky Mira Fornaye a drama Nikdy nejsme sami ve Francii žijícího Petra Václava. FilmBrigade, která funguje jako sesterská společnost firmy Bionaut a v jejíž produkci v současnosti vzniká seriál Letiště, spojila projekty X, Tým snů, Monte Christo a Budulín. Znovu se prosadily i dokumenty. V minulém ročníku uspěla pouze Helena Třeštíková s filmem o životě francouzského básníka Françoise Villona. Teď bodovaly hned dva snímky: dokument o mužských mečových tancích Rattle Up, My Boys Petra Hajna a Schkola Zuzany Dražilové.

Autor: