Sankce se týkají zákazu vstupu běloruských politiků a podnikatelů do schengenského prostoru, zmrazena jsou jejich evropská aktiva. Omezují také podnikání firem z členských států EU s některými běloruskými partnery.
ČTĚTE TAKÉ: |
Po nynější prověrce a přehodnocení seznam čítá 232 osob a 25 právních subjektů. Jsou mezi nimi politici, soudci a podnikatelé i celé firmy.
Černá listina běloruských osob, kterým nejsou udělována víza do Evropy, se rozrůstá od počátku nového tisíciletí. Počet "nevítaných" osob se značně zvýšil po prezidentských volbách v roce 2010, které EU nepovažovala za demokratické.
EU a USA různými sankcemi a omezeními reagují na poměry v Bělorusku již od druhé poloviny 90. let. V půli roku 1998 například EU rozhodla o zákazu vydávat víza stovce běloruských politiků a vysokých úředníků, což byl důsledek rozhodnutí běloruské vlády připravit o rezidence řadu zahraničních velvyslanců v diplomatické čtvrti Drozdy v metropoli Minsku pod záminkou, že potřebují opravit. V roce 2004 unie seznam představitelů běloruského režimu, kterým členské státy unie nebudou poskytovat vstupní víza, rozšířila.
