Analytici se s názorem ministra Kalouska shodují, rok 2013 vidí jako realistický a zároveň jako nebližší možný.
Pro přijetí eura musí Česko plnit takzvaná maastrichtská konvergenční kritéria. Celkový veřejný dluh nesmí překročit 60 procent HDP. Významné je také udržování cenové rovnováhy. Průměrná míra inflace po dobu jednoho roku nesmí přesáhnout více než 1,5procentní míru tří členských zemí s nejnižší inflací. Dlouhodobé úrokové sazby v ČR nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací.
"Za pozitivní považuji, že představa o termínu eura nabývá konkrétnější podoby. Předpokládám, že se termín 2013 stane součástí letos tvořených podnikatelských plánů ekonomických subjektů a 1. listopadu dojde jen k jeho formálnímu potvrzení," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Nicméně podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka ekonomická racionalita vyžaduje více než jen splnit maastrichtská kritéria. "Vhodné by bylo pokročit v reálné konvergenci i sbližování cenových hladin, více sladit hospodářský cyklus v ČR a eurozóně a zejména zajistit nejen krátkodobou, ale i dlouhodobou fiskální stabilitu," uvedl.
Eurem nyní platí 16 z 27 států Evropské unie. Od začátku letošního roku měnu zavedlo Slovensko. Podle analytiků by se tak mělo lépe vypořádat s důsledky současné finanční a hospodářské krize. Evropskou měnu by do čtyř let měli používat všichni sousedé Česka. V Německu a Rakousku se eurem platí již několik let, polská vláda na konci října schválila harmonogram vstupu země do eurozóny od 1. ledna 2012. Ze zemí bývalého východního bloku už euro používá také Slovinsko.
