4. února 2009 7:14 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Euroděti, hurá do jeslí!

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 266Diskuse
Dítě (Ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dítě (Ilustrační foto) | foto: Reprofoto
PRAHA Představa o „správné“ eurorodičovské péči a výchově zajišťované zejména v jeslích a školkách mi přijde zvrácená a krajně nehumánní. Prosazují ji evropští i naši socialisté v čele s eurokomisařem Špidlou pro třiatřicet procent nemluvňat a devadesát procent předškoláků jen proto, že stát „potřebuje“ jejich matky navrátit na pracovní trh.
I když chápu obtíže některých matek malých dětí se sháněním pracovních příležitostí, nemohu se ztotožnit se snahou vytrhávat násilně kojence a nejmenší děti z jejich přirozeného rodinného prostředí, do kterého byli po narození přivedeni. A ohánět se při prosazování opětovného zřizování jeslí zrovnoprávněním žen a mužů na pracovním trhu mi přijde stejně absurdní, jako bychom se my muži měli cítit diskriminováni proto, že nemůžeme rodit děti a kojit!
 
V dobách totality jsem byl OÚNZ pověřen v rámci svých pracovních povinností zdravotnickým dohledem nad provozem jeslí a zdravotním stavem kojenců v nich takzvaně umístěných.

A to jak v jeslích denních, tak i celotýdenních, kde děti byly odloučeny od rodičů od pondělka do pátku, aby rodiče mohli úspěšně budovat komunismus. Tehdy se říkalo, že domovy důchodců jsou pomstou dětí za jesle! Epidemiologická situace v těchto jeslových zdravotnických zařízeních (až dvacet dětí v jednom oddělení) nebyla přes veškerou snahu personálu (také se jim říkalo tety) dobrá. Častá virová onemocnění, horečky, kašle, rýmy a průjmy byly stálou součástí těchto dětských kolektivů.

Pokud si uvědomíme, že základní psychosociální vazby se utváří a upevňují nejintenzivněji do tří let věku, a to nejen mezi matkou a nemluvnětem (kojení), ale také mezi ostatními členy rodiny (sourozenci, otec, prarodiče), o to absurdnější je snaha uměle a násilně vytrhávat kojence na celý den z jeho domácího prostředí. Psychologové mají řadu studií, jak se takovéto „zacházení“ v raném dětství projeví v pubertě či dospělosti.

Ani při maximálním úsilí nejsou pečovatelky v jeslích schopny zajistit každému dítěti individuální péči jako rodiče, kteří dítěti uspokojí ihned jeho aktuální potřebu. Matky dobře vědí, že každé dítě má jiný biorytmus, spánkem a bděním počínaje a intervaly mezi jídlem a vyměšováním konče. V jeslích jsou děti z provozních důvodů nuceny se přizpůsobit režimu „většiny“ za potlačení jejich individuálních pocitů a tělesného i psychického komfortu.
 
Za názorovou schizofrenii považuji skutečnost, že na jednu stranu je snaha omezovat pobyt dětí v dětských domovech a zařídit jim náhradní pěstounskou péči v rodině, která by jim měla zajistit přirozený duševní vývoj a přirozené psychosociální vazby, a na druhou stranu se snažíme pobytem v jeslích uměle vytvářet bariéru, která tyto vazby narušuje!?
 
V ostatních evropských zemích je potřebnost kolektivních zařízení pro kojence a předškolní děti odvislá od kulturních a sociálních zvyklostí společenské komunity a největší rozdíly probíhají na ose sever–jih. Na severu Evropy, kde je silně zakořeněna rovnost mezi mužem a ženou v péči o dítě, je běžné umisťování malých dětí např. do „mikrojeslí“. Oproti tomu v jižních oblastech Evropy a Středomoří chybí poptávka po předškolních zařízeních skoro vůbec a dítě si spokojeně žije v mnohočlenných rodinách, kde péče o nejmenší děti je samozřejmostí.

Děti nám v budoucnu poděkují
Pokud to tedy chceme Evropě „osladit“, určitě bychom neměli začínat podáváním cukru jejím nejmenším dětem. Neboť jak říkají dietologové, cukr – bílý jed – k životu nezbytně nepotřebujeme.

Ve své ordinaci čím dál více pozoruji, že se na péči o kojence aktivně podílejí otcové i prarodiče, snaží se pomoci matce s péčí i zajištěním potřeb dítěte. Jinými slovy, celá rodina si doslova „vychutnává“ starosti i radosti spojené s příchodem nového člena do rodiny a dělí se o prožitky, kdy v domácím prostředí sledují postupné vývojové pokroky jejich potomka.
 
Neochuzujme proto naše děti a jejich rodiny o to pěkné, co se již nikdy v této podobě nevrátí, a nenuťme je žít v prostředí, které by si nikdy dobrovolně sami nevybraly. Odmítněme snahu a cíle některých europolitiků vytvořit sexmisijně vychovávanou skupinu eurodětí, které by měly nejhezčí období svého dětství prožít v eurojeslích a euroškolkách. Ponechme jejich rodičům svobodnou volbu prostředí, v kterém své děti budou chtít vychovávat. Pokud to dokážeme, naše děti nám za to v budoucnu poděkují.
Milan Kudyn, praktický dětský lékař
  • 266Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz