Toto gesto však není namířeno jen směrem k dnešní bankovní radě, je to do značné míry i preventivní vymezení vůči radě budoucí, vedené Jiřím Rusnokem a formované Milošem Zemanem. Zachová-li se totiž prezident obdobně jako v případě Ústavního soudu, lze očekávat, že bude chtít bankovní radu přetvářet podobně.
ČTĚTE TAKÉ: |
Je to sice běh na delší trať, a nikoli akutní potřeba, nicméně zkušenost s prezidentovým mocenským apetitem musí být pro každého premiéra varující. Vládu čeká spousta čistě politických rozhodnutí, například ohledně eura, která příslušejí jen a jen jí, a premiérovo gesto, které je do značné míry vlamováním se do otevřených dveří, je stejného druhu.
Evropskou politiku nikdy centrální banka neurčovala a ani takovou ambici neměla; pokud se jí klíčové role dostalo, byl to spíš výsledek situace a případné bezradnosti politiků. Hlásí-li se premiér Sobotka o pravomoci, musí si připustit i odpovědnost za svá rozhodnutí a pro ně musí mít i patřičnou kompetenci.
Koaliční vláda nebude moci prosazovat sociálnědemokratický absolutní eurokonformismus, to jí nedovolí ANO ani lidovci. Ale bude hrdě tvrdit, že je vládou nejproevropštější. Teď ještě aby to ocenili i voliči.
