Obsah komunikace ale nikoliv. Mobilní operátoři musí dokonce archivovat i čísla, na která se člověk nedovolal. Přijetí zákona od Česka požaduje Evropská unie v rámci boje proti terorismu a organizovanému zločinu.
Urban: "Neni to tedy přátelé, policejní stát?"
Včera ho paradoxně navrhl výrazný odpůrce této instituce, ministr průmyslu Martin Říman (ODS). Naopak horliví zastánci EU z ČSSD byli spolu s komunisty proti. „Není to tedy, přátelé, policejní stát?“ položil po schválení zákona řečnickou otázku Římanův stínový protějšek z ČSSD Milan Urban. A to přesto, že si exministr vnitra za jeho stranu František Bublan minulý měsíc v HN návrh zákona pochvaloval a vadil mu jen fakt, že operátorům bude za archivování údajů platit stát. Tato částka totiž podle něj může tvořit až 300 milionů korun ročně.
Despekt k zákonu dal najevo i premiér Mirek Topolánek. „Vzhůru do Evropy, Milane Urbane,“ pronesl ke kritikovi zákona v kuloárech.
Urban předtím zákon označil za „špiclování na druhou“ s argumentem, že „rozšiřuje současnou praxi nejen o neuskutečněné hovory, ale také o lokalizaci mobilních telefonů, tedy kdo, odkud komu volal, což musí být od této chvíle podle tohoto zákona sledováno“.
|
Pomocí takových dat například odhalili teroristické atentátníky v Londýně.
Jeho stranický kolega a stínový ministr vnitra Bublan přitom o stejném zákoně před měsícem hovořil jako o dobré věci. Orgány, kteří si mohou data od operátorů vyžádat, by podle svých slov neváhal rozšířit i o tajné služby. V tom se ostatně shodoval se stávajícím ministrem vnitra z ODS Ivanem Langerem.
„Pomocí takových dat například odhalili teroristické atentátníky v Londýně,“ argumentoval tehdy Bublan v Hospodářských novinách. Jeho stranický kolega Jeroným Tejc dokonce mluvil i o tom, že by do internetových kaváren měli chodit lidé pouze na základě předložení občanského průkazu.
Nevládním organizacím, šéfovi Úřadu pro ochranu osobních údajů Igoru Němcovi, ani operátorům se zákon nelíbí. Nevládní organizace na ochranu lidských práv Iuridicum Remedium kritizuje především fakt, že by se k údajům mohly dostat tajné služby.
Data budou archivována v digitální podobě a není zajištěna dostatečná kontrola, aby se k nim nemohl nikdo dostat. Iuridicum Remedium se nelíbí ani to, že za archivaci údajů bude operátorům platit stát. „Občané si tak ze svých daní zaplatí vlastní sledování,“ prohlásila Helena Svatošová z této organizace.
Langer ovšem tvrdí, že když stát něco požaduje, nemůže za to nutit platit soukromé společnosti. Němec zákon rovněž pokládá za problém. „Na druhé straně jsem rád, že to sněmovna schválila v této verzi,“ sdělil ČTK.
