Varovná čísla zveřejnilo společné výzkumné centrum Evropské komise v italském městě Ispra.
Skupina vědců v čele s Giovannim Forzierim svou prognózu pro Evropskou unii, Švýcarsko, Norsko a Island otiskla v aktuálním čísle odborného časopisu The Lancet Planetary Health. „Klimatická změna je jednou z největších globálních hrozeb pro lidské zdraví v 21. století,“ uvedl Forzieri.
Taková vedra nebyla od roku 2003. Evropou se šíří vlna horkého vzduchu Lucifer |
Vědci vyhodnotili 2300 zpráv o následcích extrémních klimatických jevů z let 1981 až 2010. Tyto údaje, například od největší světové zajišťovny Munich Re, propojili s modelovými propočty klimatických změn a populačního vývoje do roku 2100.
Počet mrtvých za rok by mohl stoupnout až osmdesátkrát
V období 1981-2010 umíralo v důsledku katastrof podmíněných počasím v průměru 3000 Evropanů ročně. Pokud nebudou přijata žádná opatření, bude podle vědců z těchto příčin umírat v období 2041-2070 každoročně 48 000 až 180 000 Evropanů a v období 2071-2100 to bude 81 000 až 240 000 mrtvých každý rok.
Forzieri a jeho kolegové také jmenovali nejnebezpečnější extrémní projevy počasí: záplavy podél řek a na pobřeží, sucha, lesní požáry, bouřky a vlny chladného počasí a veder.
S velkým náskokem jsou však nejnebezpečnější vlny veder. Podle vědeckých propočtů bylo v posledních 30 letech možné 99 procent obětí na životech způsobených počasím přičíst právě vysokým teplotám.
Nejvíce obětí se předpokládá v jižní Evropě
Riziko zasažení takovými extrémy je v Evropě rozděleno velmi nerovnoměrně. V jižní Evropě postihuje katastrofa související s počasím každoročně téměř každého. Ve střední Evropě (Německo, Švýcarsko, Rakousko, Česko) to je 64 procent obyvatel, v severní Evropě 36 procent.
Ve Francii bylo kvůli požáru u letoviska evakuováno na 10 tisíc lidí, z toho 3000 turistů |
V jižní Evropě proto vědci očekávají i nejvíce úmrtí způsobených extrémním počasím v letech 2071 až 2100. Každý rok tam má být zhruba 700 obětí na každý milion obyvatel (v letech 1981 až 2010 to bylo 11), což dokonce převyšuje předpovědi úmrtnosti v důsledku znečištění ovzduší, uvedl Forzieriho tým.
Ve střední Evropě by mohlo ke konci století v souvislosti s počasím umírat 232 lidí ročně z každého milionu, v severní Evropě jen tři.
Studie nezohledňuje předpokládané pokroky
Vědci však ve svých modelech vycházeli z předpokladu, že se nebude snižovat množství vypouštěných skleníkových plynů. Zohledněny nebyly ani budoucí vymoženosti jako lepší lékařská péče, klimatizace nebo tepelná izolace domů.
Mimo výpočty zůstalo také očekávané stárnutí obyvatelstva. Tento demografický trend by přitom mohl předpověď naopak ještě zhoršit, protože starší lidé jsou citlivější například na extrémní vedra.
Studie by i podle vědců, kteří se na ní nepodíleli, mohla být užitečná pro politiky a urbanisty, kteří chtějí přispět ke zpomalení klimatických změn a zmírnění jejich dopadů.
Dopady počasí jsou ale podle některých vědců možná přeceňovány, protože člověk by se mohl měnícím se klimatickým podmínkám přizpůsobit.
