29. prosince 2015 19:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Evropu zaskočila
masivní uprchlická vlna

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Běženci a migranti se u hranic s Rakouskem zahřívají u provizorních ohnišť. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Běženci a migranti se u hranic s Rakouskem zahřívají u provizorních ohnišť. | foto: Reuters
Psal se 13. duben, když nejméně 400 běženců zahynulo při tragickém pokusu dostat se do Evropy. Čtyři stovky zoufalých lidí odhodlaných riskovat svůj život kvůli mlhavé vidině lepší budoucnosti tam kdesi na druhé straně Středozemního moře. Utopili se krátce poté, co jejich loď ztroskotala kousek od libyjského pobřeží. Netrvalo ani týden, a nedaleko afrických břehů se potopila další loď, tentokrát s více než 850 lidmi na palubě. Přežila jen hrstka – necelé tři desítky lidí. Tou dobou už se evropská veřejnost začala pomalu ptát a lídři zemí osmadvacítky narychlo svolávat mimořádný summit.

V celé velikosti se tehdy poprvé zjevil problém, který přitom do svých současných rozměrů narůstal dlouho. Počet ilegálních migrantů vstupujících na půdu EU konstantně narůstal už celé dekády. A vědomy si toho byly unijní orgány i členské státy – dávno před současnou krizí se rozhodly zřídit organizaci pro ochranu vnějších hranic Frontex. A svědčí o tom i ploty, které se začaly stavět. Ten první vyrostl kolem Ceuty, španělské exklávy v severní Africe, už počátkem 90. let.

Stavidla migrace do Evropy ovšem naplno zvedla až dvojice občanských válek, které se rozhořely na pozadí Evropou podporovaného arabského jara. Jara, které se s příslibem demokracie prohnalo severní Afrikou a Blízkým východem, z většiny po něm ale zbyla jen ponurá krajina nedemokracií různého střihu.

Bezvládí, v němž se Libye zmítá od pádu plukovníka Muammara Kadáffího, mělo za následek vzestup kriminálních živlů všeho druhu, ty parazitující na lidské touze po lepším a důstojnějším životě nevyjímaje. A když se unijní lídři konečně začali vážně zabývat dlouho ignorovaným voláním hraničních států v čele s Itálií po řešení problému migrantů, kteří vyráželi na cestu od severoafrických břehů, mělaEvropa už zaděláno na průšvih jinde.

K TÉMATU:

Konflikt v Sýrii vstoupil do svého pátého roku a Islámský stát posiloval jak na jejím území, tak i v sousedním Iráku. V té chvíli se daly do pohybu masy lidí v dalším směru – přes Turecko do Řecka a přes Balkán dále na západ. Záhy to však nebyli zdaleka jen Syřané a Iráčané, ale i Afghánci, Pákistánci, Íránci, dokonce i Bangladéšané a nespočet lidí dalších národností, kteří odráželi na gumových člunech a vratkých loďkách od břehů Turecka. V masách lidí plujících k řeckým ostrovům se začali mísit ti, kteří prchali před válkou a pronásledováním, s těmi, které vyhánějí z různých kontinentů ekonomické důvody.

Nová trasa přes Balkán

Běženci už nemuseli podstupovat riziko nebezpečné cesty z afrického pobřeží napříč celým Středozemím, stačila jim výrazně kratší plavba od tureckých břehů k řeckým ostrovům. Vysněná Evropa byla – těm, kteří si to mohli dovolit, byť za cenu rozprodání veškerého svého majetku –, takřka na dosah. Řecko jim navíc ani nijak nebránilo v hromadném odchodu přes sousední Makedonii a Srbsko a nehrozilo ani, že by je jiná unijní země vrátila zpět.

Od verdiktu Evropského soudu pro lidská práva z roku 2011 má totiž Řecko výjimku z takzvaného dublinského systému. Ten ukládá povinnost posoudit žádost o udělení azylu té zemi, ve které dotyčný poprvé vstoupí na území EU. To ale Řecko s touto výjimkou nemuselo, a tak toto břímě padlo na další unijní stát na migrační trase – zpravidla Maďarsko.

Tichá tolerance Ankary k bujícímu pašeráctví lidí na území Turecka pak definitivně učinila západobalkánskou trasu tou, kudy se běženci mohli do Evropy nejsnáze dostat. Celé soukolí ilegální migrace po nějakou dobu velmi dobře fungovalo – pašeráci se mohli radovat z rekordních příjmů, běženci do Řecka přicházeli a zase z něj volně odcházeli dál.

Problém nastal ve chvíli, kdy Maďarsko coby první nárazník na vnější hranici schengenského prostoru zaznamenalo nárůst ilegálních migrantů. Ještě v průběhu března jich maďarští pohraničníci zadrželi ani ne 300 denně, na sklonku května jich už ale bylo téměř 500 a počátkem léta se přes hranice Maďarska snažilo dostat až 600 běženců za jediný den.

Stavba čtyřmetrového plotu

V polovině června maďarská pravicová vláda Viktora Orbána ohlásila nevídaný krok: výstavbu čtyřmetrového plotu podél celé délky hranice se sousedním Srbskem. „Státy EU hledají řešení, ale Maďarsko si nemůže dovolit déle čekat,“ nechal se tehdy slyšet maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Bundy, spacáky, pokrývky. Uprchlíci na řecko-makedonských hranicích nechali leccos.
Kontroly na makedonských hranicích: dál smějí jen Iráčané, Afghánci a Syřané. Ostatní mají smůlu.

A maďarská vláda opravdu nečekala. Stavbu hraničního plotu uspíšila reakce Makedonie a Srbska na příliv běženců, jejichž přechod přes své území v podstatě legalizovaly. Dva a půl měsíce nato byl plot dokončený. Nezůstal osamocený, brzy jej následoval další, první v rámci EU. Ten přeťal čtyřicetikilometrovou zelenou hranici mezi Maďarskem a Chorvatskem. Utečencům totiž stačil zhruba den, aby si po zavření linie se Srbskem našli novou trasu do schengenského prostoru – přes Chorvatsko, za asistence Záhřebu, který vypravoval zvláštní autobusové a vlakové spoje přímo k maďarské hranici.

Spory kolem běženců nepošramotily jen vztahy mezi Budapeští a Záhřebem. Ukázalo se, že i dvacet let od konce války v Bosně ještě zcela nevychladly vášně mezi někdejšími jugoslávskými republikami. Mezi Bělehradem a Záhřebem vypukla roztržka takřka na úrovni obchodní války. A napětí vnesli migranti nedlouho poté i do zatím bezproblémových vztahů mezi unijními sousedy Slovinskem a Chorvatskem. Když Maďarsko dokončilo plot na hranici s Chorvatskem, trasa běženců se ohnula potřetí, přes Slovinsko.

Ploty či „technické bariéry“, jak se jim eufemisticky začalo říkat, se z Maďarska a balkánských států začaly posouvat dál na západ. Na části hranice se Slovinskem jej začalo stavět Rakousko.

Další miliony v pohybu

Když koncem srpna německá kancléřka avizovala, že Berlín projedná všechny žádosti Syřanů o azyl dublinskému systému navzdory, byl to pro jedny důkaz solidarity a humanity, na jejichž základech stojí novodobá Evropa a Německo jako její vůdčí síla. Pro druhé to však byl důvod k bití na poplach.

Který z těchto dvou názorů je správný a bližší realitě, se teprve ukáže. Proud migrantů ještě nějakou dobu neopadne. Aktuálně je ve světě v pohybu nejvíce lidí od druhé světové války a přinejmenším část z nich bude hledat přechodné či trvalé útočiště v Evropě. Odhady z počátku listopadu hovořily o tom, že by na starý kontinent příští rok mohly dorazit až tři miliony dalších běženců.

Nejdůležitější události v migrační krizi 2015:

  • 27. srpna: Děsivý nález v chladírenském autě

Rakouská policie objevila na dálnici nedaleko hranic se Slovenskem v odstaveném chladírenském voze 71 mrtvých běženců, mezi nimi i čtyři děti. Udusili se ještě před vjezdem vozidla na rakouské území – nákladní automobil neměl žádné větrání.

  • 3. září: Snímek, který obletěl svět

Turecká policie nalezla na pláži nedaleko letoviska Bodrum tělo teprve tříletého kurdského chlapce Ajlana ze syrského Kobani. Utopil se spolu se svou matkou a starším bratrem, když se pokoušeli dostat do Řecka, odkud chtěli pokračovat do Kanady. Loď s dalšími lidmi údajně řídil Ajlanův otec, ten to šak popřel.

  • 22. září: Polská „zrada“

Na mimořádném summitu EU o migrační krizi byly schváleny kvóty na přerozdělení 120 tisíc běženců pobývajících již na území Unie. Polsko se v rozporu s dlouhodobým postojem zemí visegrádské skupiny přidalo na stranu kvót. Nová vláda polských konzervativců vzešlá z říjnových voleb je ovšem odmítá.

  • 13. října: Bělá je horší než kriminál

Ombudsmanka Anna Šabatová vydala alarmující zprávu o inspekci v táboře v Bělé. Tamější poměry jsou v mnoha případech horší než ve věznicích, napsala v reportu, který doplnily i fotografie. O tři týdny později svou kritiku zmírnila. Inspekce proběhla v srpnu a od té doby se prý mnohé zlepšilo.

  • 15. října: Další ploty

Maďarská vláda oznámila dokončení plotu na hranici s Chorvatskem. Po vztyčení bariéry na hranici se Srbskem začala Budapešť budovat další plot, když se trasa migrantů stočila právě přes Chorvatsko. Plotem pohrozila ještě v září také Rumunsku, pokud z něj budou do Maďarska proudit běženci.

  • 9. listopadu: Berlín hlásí problém

Německo poprvé ústy ministra vnitra a velkého kritika kancléřky Thomase de Maiziera naznačilo, že země bude muset zpřísnit svou liberální migrační politiku. Ministr avizoval nejprve restrikce slučování rodin žadatelů o azyl a zkraje listopadu pak ohlásil vracení Syřanů podle dublinského systému.

  • 10. listopadu: Hladovka v Drahonicích

Více než čtyři desítky běženců zahájily hladovku v nově zřízeném uprchlickém táboře v Drahonicích. „Prcháme před válkou, vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení,“ napsali hladovkáři ve svém prohlášení. Po čtyřech dnech protest přerušili kvůli pařížským atentátům.

  • 2Diskuse
Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@mafra.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz