"Dosud nebyl žádnému soudnímu exekutorovi udělen nepodmíněný trest odnětí svobody. Dnešní rozhodnutí Vrchního soudu v Praze má pro obžalovaného zároveň účinek zániku výkonu exekutorského úřadu," reagovala na rozsudek Exekutorská komora ČR.
Neoprávněné převádění cizích peněz
Višváder zpronevěřil takzvanou jistotu, kterou u něj složil dlužník z exekučního řízení - stavební firma Geosan Group. Ačkoliv si byl vědom toho, že jde o cizí peníze, převedl tuto hotovost v letech 2011 a 2012 z depozitního účtu Exekutorského úřadu Praha-západ na svůj soukromý účet i na účty dalších lidí a společností. Peníze použil pro osobní potřebu a k úhradě vlastních obchodních aktivit a především dluhů.
"To, jakým způsobem může být právní jistota použita, vyplývá přímo ze zákona... Takový postup, jaký zvolil obžalovaný, nelze připustit," uvedl předseda odvolacího senátu Bohumil Kalát.
Kalátův senát dal za pravdu názoru státní zástupkyně, která původní trest uložený pražským městským soudem označila za nepřiměřeně mírný. Zároveň zamítl odvolání Višvádera, jenž chtěl zprostit viny s tím, že převedení peněz nebylo trestným činem. Hájil se tvrzením, že částku jen včas nestihl vrátit na účet exekutorského úřadu.
Další trest
Pětačtyřicetiletý Višváder by měl za mřížemi strávit celkem 11,5 roku - v současné době si už totiž odpykává tříletý trest za podvod. Jeho advokátka dnes navrhovala, aby byl přeřazen do mírnějšího typu věznice, protože režim s ostrahou by mu prý mohl komplikovat studium teologie, k němuž se přihlásil. Soud však tomuto návrhu nevyhověl.
ČTĚTE TAKÉ: |
Exekutorská komora navrhovala Višváderovo odvolání z funkce již v roce 2006 v souvislosti s jeho odsouzením za podvod. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec ale muže z úřadu neodvolal - argumentoval tím, že Višváder spáchal trestný čin v době, kdy ještě nebyl exekutorem.
Podmíněný trest za podvod byl později přeměněn na nepodmíněný a na Višvádera byl vydán evropský zatykač. Loni v březnu exekutora zadrželi rumunští policisté při jeho pokusu o přechod hranice s Ukrajinou. Soudům později tvrdil, že neutíkal, ale jel si do ukrajinské banky vyřídit úvěr, díky kterému prý hodlal osmdesátimilionovou jistotu vrátit zpět na účet exekutorského úřadu.
Pokuta za prohřešky
Exekutorskou praxí Višvádera se v minulosti zabýval také kárný senát Nejvyššího správního soudu. Za dva prohřešky mu uložil pokutu 1,5 milionu korun. V jedné exekuční věci totiž Višváder nerespektoval přerušení exekučního řízení a chtěl dražit nemovitost. Další jeho chybou bylo to, že zavčas nezaplatil svůj více než desetimilionový dluh, a sám proto čelil hrozbě exekuce.
Višváderova kauza se promítla i do legislativy. Od ledna letošního roku exekuční řád nově stanoví, že soudní exekutor musí vést vymožené prostředky odděleně od vlastních prostředků, a to na zvláštním účtu úschov. Toto opatření má zabránit smíšení exekutorových vlastních prostředků a prostředků, které náležejí věřiteli či dlužníkovi.
